Na pamětní desce je napsáno: „Na památku našich bývalých sousedů, kteří zde v Žatci a okolí ztratili po válce v roce 1945 své domovy a mnozí z nich i své životy. Bývalí a současní obyvatelé Žatecka si navzájem podávají ruce ke smíření v očekávání pokojné budoucnosti. Všem obětem této války s připomínkou, aby již žádná válka nebyla.“
Nachází se na místě hromadného hrobu. „V rohu hřbitova byly pohřbeny oběti poválečného účtování s Němci, popravení bez soudu, sebevrazi i někteří zemřelí z žateckých internačních táborů,“ uvedla historička žateckého muzea Milada Krausová s tím, že je nutné připomínat, že krutá léta měla oběti na všech stranách. „Proto bychom nikdy neměli sklouznout do pokušení připomínat si jen oběti jedné strany,“ doplnila.
Pamětní deska s dvojjazyčným nápisem je umístěna u památníku představujícího ohořelý kříž, který zde byl vztyčen již v roce 2008. Kromě letopočtu „1945“ u něj dosud chybělo jakékoli vysvětlení jeho symbolu. Podle historičky Krausové absence vysvětlující desky u kříže vedla k tomu, že mnozí neznají jeho význam či jej připisovali jiným obětem války. „Odhalením pamětní desky se tak zaplňuje jedna historická mezera,“ dodala.
Vraždění Němců zůstalo bez trestu. Od postoloprtského masakru uplynulo 80 let |
V textu na pamětní desce přesto není explicitně napsáno, že je věnována německých sousedům. Pořád jde totiž o citlivou záležitost a podle některých byly a jsou tehdejší události připomínány dostatečně. Její vznik radnice konzultovala se zástupci krajanských spolků v Německu. S finálním zněním textu souhlasilo i německé velvyslanectví.
Zástupci těchto spolků a německý velvyslanec Andreas Kühne se slavnostního odhalení zúčastnili. Kühne poděkoval za vznik pamětní desky, kterou vnímá jako důležitou cestu ke smíření a naději. „Když se dívám na naši spolupráci, na to, jak bylo možné zakopat i ty nejhlubší příkopy, věřím, že to posuneme i na evropskou úroveň, že se to netýká jen Žatce a České republiky,“ uvedl.
Vznik desky inicioval před dvěma lety Žatecký okrašlovací kolektiv, pro podporu sesbíral přes 500 podpisů. „Utrpení zůstává utrpením, ať je jeho původcem kdokoliv a v kterékoliv době. Přiznáním činů a utrpení se stavíme proti kolotoči nenávisti a podáváme si ruce ke smíření,“ uvedl zástupce spolku Martin Kos. I přesto, že v textu desky není slovo „německých“, je za její vznik rád. Text považuje za kompromis.
Zástupce Sudetoněmeckého krajanského sdružení Bernd Posselt uvedl, že vnímá „pozitivní vítr, který vane v České republice“ v souvislosti s mnoha pietními akcemi a vzpomínkami na dění po 2. světové válce.
Zároveň varoval před sílícím nacionalismem, který v Evropě „zvedá svou ošklivou hlavu“ a zdůraznil, že je potřeba proti němu společně bojovat. „Je naším společným úkolem bojovat proti všem antidemokratickým a radikálním hnutím a bojovat za silnou svobodnou Evropu. Boj za demokratickou Evropu, která zajišťuje i mír na Ukrajině,“ uvedl mimo jiné.
Studenti si pochodem připomněli masakr Němců, potkali potomka jednoho z nich |
Na přelomu května a června 1945 byli německy mluvící obyvatelé Žatce vyháněni ze svých domovů. Dne 3. června 1945 byli na náměstí soustředěni všichni Němci ve věku 13 až 65 let. Asi čtyři až pět tisíc mužů bylo poté odváděno do Postoloprt, kde došlo k zabití stovek až tisíců lidí, nebo do táborů v Žatci. K násilí a zabíjení docházelo už v Žatci a během cesty. Později se terčem násilí staly i německé ženy, děti a starší lidé. Docházelo také k sebevraždám.
