„Ujasnili jsme si další postup, zaměříme se především na příběh chmele. Tedy od toho, jak se šlechtí v laboratoři, přes pěstování na chmelnicích kolem řeky Ohře, dopravu a zpracování až po konečný produkt, jímž je usušený chmel určený k dalšímu využití,“ popisuje záměr upravené nominace místostarosta města a předseda pracovní skupiny Jaroslav Špička (Volba pro město).
Pracovní skupina se kvůli tomu rozšířila o další členy: odborníky z družstva Chmelařství, Chmelařského institutu, svazu pěstitelů chmele a také z ústecké univerzity. Téma nové nominační dokumentace vychází z doporučení expertů Icomos, což je poradní orgán Výboru pro světové dědictví. Upravená nominace má zdůrazňovat nejen chmelařskou jedinečnost Žatce, ale i jeho okolí.
„Doporučili, abychom se zaměřili na všechny aspekty pěstování, zpracování a obchodu s chmelem, což nám dává možnost využít v nominaci součásti historického centra Žatce, Pražského předměstí, ale i prvků z venkovského okolí, jako je třeba obec Stekník s chmelnicemi v jejím okolí,“ přibližuje Špička.
Rozhodne se zřejmě v roce 2022
V nové verzi není naopak kladen takový důraz na výrobu piva a například popis Dreherova pivovaru, který stojí na okraji města, má být zmíněn už pouze okrajově. „Využití chmele v pivovarnictví, kosmetice nebo farmacii v nominaci budeme zmiňovat spíše jen sekundárně,“ potvrzuje Špička.
Nominační žádost chce mít město hotovou do února 2021, kdy ji chce odevzdat orgánům UNESCO. V létě téhož roku by do Žatce zřejmě dorazili hodnoticí komisaři a na přelomu června a července 2022 by se mělo o zápisu rozhodnout.
Letos v létě přibyl na prestižním seznamu Hornický region Krušnohoří. Pracovalo na tom společně Česko a Německo, součástí je 22 oblastí, z toho 17 v Sasku. Česko zastupují Hornická krajina Jáchymov, Hornická krajina Abertamy–Boží Dar–Horní Blatná, Rudá věž smrti, Hornická krajina Krupka a Hornická krajina Mědník.
