„Žatecké komíny chmelařských budov jsou jedinečným stavebním dědictvím. Unikátními je dělá množství na relativně malém prostoru,“ sdělila Olga Bukovičová ze žatecké radnice.
V rámci projektu, který je financován městem Žatec za podpory ministerstva kultury, chtějí odborníci popsat přibližně třicet komínů, které ve své době převážně sloužily k odvodu sirných zplodin vzniklých při konzervaci chmele.
„Cílem projektu je zmapovat nejen stojící komíny, ale i jejich torza. Každý komín bude mít svoji pasportizační kartu, kterou dostanou majitelé staveb k dispozici,“ popsala Bukovičová s tím, že je snahou také zjistit skutečný počet komínů na počátku 20. století. Některé totiž již zanikly.
Doposud komíny žateckých chmelařských skladů nikdo komplexně neřešil.
„Náplň naší práce je evidovat je, popsat jejich současný technický stav a výhledy do budoucna a zaznamenat jejich historii a popsat, k čemu původně funkčně sloužily,“ řekl Michal Horáček, vědecký pracovník z pražského ČVUT, který se na pasportizaci podílí.
Podle jeho univerzitního kolegy Martina Vonky, který je zároveň zakladatelem portálu fabriky.cz, jenž dokumentuje a popularizuje stavby průmyslového dědictví včetně továrních komínů, je pro Žatec typické, že spodní část komínu je zabudovaná a schovaná v nitru skladu.
„Průzkum sirných technologií, které byly v každém objektu trochu jiné, nám může dát srovnání, jak zařízení fungovala,“ nastínil Vonka.
Odborníci operují přímo v terénu, kdy musejí na každý komín vylézt, fotograficky ho zdokumentovat a změřit, pracují i s historickými dokumenty z městského archivu.
Komíny jsou součástí chmelařských památek v Žatci, které usilují o zápis na Seznam světového dědictví UNESCO. Jednání o případném zápisu měla proběhnout tento měsíc, ale na neurčito je odsunula válka na Ukrajině.
