"Našli jsme ji na okraji Ústí, hověla si tam v kopřivách. Řízků bylo dost pro celou rodinu, pochutnali si i sousedé," říká Jarolímková.
Řízků bylo dost pro celou rodinu i sousedy.
Pýchavka obrovská, nebo také vatovec, poroste do začátku září. Svědčí jí kombinace slunných dnů a deště. Nejčastěji ji lze nalézt na okrajích lesů nebo na zahradách. Má ráda dusíkatou půdu, která vyhovuje také kopřivám.
"Je to kvalitní houba, která obsahuje oproti ostatním poměrně velký obsah bílkovin," říká teplický mykolog Josef Šutara, který vystupoval také v televizním pořadu Na houby.
Pýchavky dosahují obřích rozměrů. Největší zaznamenaná rostla v roce 1955 v Liberci. Měla výšku 46 centimetrů, vážila téměř 21 kilogramů a obvod měla přes dva metry. "Na zahrádce si ji opečovával a zalíval pan Jakoubek," zmínil Šutara.
Houbařskou sezónu letos zkomplikovalo velké sucho v polovině června. "Už by se mohly objevit i hřibovité houby, ale muselo by zapršet," poznamenal Šutara.
Vlhké podhoubí je pro růst hub klíčové. "Lidi si myslí, že zaprší a druhý den půjdou na houby. Tak to ale nefunguje. Musí být delší deštivé období, aby se podhoubí zavlažilo. Druhá možnost je střídavě deštivo a teplo. To pak doporučuji vyrazit na houby za dva až tři týdny," dodal Šutara.
