„O (ne)pohodě žáků se ve školském prostředí hodně mluví, obzvláště po pandemii covidu. Ale konkrétní data nám chyběla. Chtěli jsme tedy zjistit, jaká je skutečnost, i když jsme tušili, že nebude úplně růžová,“ sdělila krajská radní pro oblast školství, mládeže a sportu Jindra Zalabáková (ANO) s tím, že nejvíce alarmující jsou pro ni asi výsledky v oblasti sebepoškozování a suicidálního chování.
Důležitým ukazatelem je takzvaný wellbeing, zjednodušeně pocit tělesné a duševní pohody. Pomáhá zvládat stresové situace. Polovina žáků a studentů v šetření uvedla, že projevuje známky zhoršeného wellbeingu.
„Žáci nevnímají své pocity osobní – duševní pohody, pocit štěstí a podobně – jako příliš dobré. V širším kontextu můžeme tvrdit, že duševní zdraví dětí není v dobré kondici. To, že odborníci varují před pandemií úzkostných a depresivních obtíží u dětské populace, je namístě,“ upozornila Zalabáková.
Deváťáci trpí depresí a úzkostmi. Třetině by prospěla odborná pomoc |
Průzkum potvrdil, že ve všech oblastech duševního zdraví jsou víc zasaženy dívky, 34 procent z nich uvedlo, že se sebepoškozuje. To je i případ Anny, jejíž identitu redakce zná, ale nebude ji uvádět.
„Nedařilo se mi ve škole, rodiče se rozváděli, doma věčné hádky, neměli na mě čas. Nejdřív jsem se začala píchat špendlíkem, pak i řezat. Přinášelo mi to určitou úlevu. Teď chodím na terapie, rodiče mě více podporují,“ svěřila se.
To, že dětí s psychickými problémy přibývá, potvrzuje i dětská psycholožka a terapeutka Venuše Mirovská. „Obtíže více postihují dívky, ale bohužel i chlapců přibývá. Dívky jsou více emotivní a rychleji vyspívají v sociální oblasti. U chlapců se často posiluje ‚chlapáctví‘ – kluci nebrečí, s tím si poradíš, vždyť už jsi velkej kluk. A on se pak sesype. Ale je tu i druhá skupina dětí, které jsou naopak ve vyspívání pomalejší a cítí se pak izolovány od ‚vůdců skupiny‘, často jsou ponižovány, a tak upadají do depresí a úzkostí nebo zvažují sebevraždy,“ popsala Mirovská s tím, že nejohroženější skupinou jsou podle jejích zkušeností z praxe děti ve věku od 11 do 18 let.
Přibývá dětí s psychickými problémy. Varovat mohou bolesti břicha i únava |
Psychické obtíže prohloubila pandemie covidu. Školy byly několik měsíců zavřené a výuka se přenesla do online světa. Omezené byly i volnočasové aktivity. „Děti se hodně odcizily a některým to opět přineslo pocit úzkosti ze samoty, ale i z budoucnosti. Hodně dětí mi chodilo do poradny se strachem o budoucnost lidstva, ze smrti a podobně,“ zmínila Mirovská.
Na budování psychické odolnosti se zaměřilo Podkrušnohoské gymnázium v Mostě, kde proběhl Týden duševního zdraví. „Sami žáci o téma duševního zdraví projevili zájem. Celý týden se konaly přednášky s odborníky, workshopy relaxační aktivity, při kterých se učili, jak pracovat se stresem a jak si pomoci, když se necítí po duševní stránce dobře,“ uvedla zástupkyně ředitele Iveta Macánová.
A jak z toho ven? Odborníci doporučují zajímat se a určitý řád. „Já stále apeluji hlavně na rodiče, aby se o své děti intenzivně zajímali, aby s nimi trávili kvalitní čas. Nenechali to jen na nich, ale byli jejich průvodcem,“ dodala Mirovská.
30. května 2022 |
