Otisk rostliny sloní uši Dvořákovy v kameni.

Otisk rostliny sloní uši Dvořákovy v kameni. | foto: Tomáš Kassal, 5plus2.cz

V Mostě vystavili zkamenělinu, jakou jinde nemají, sloní uši Dvořákovy

  • 0
Na výstavě Třetihorní flóra Mostecké pánve v tamním muzeu je exponát, který nemají nikde jinde na světě. Jde o otisk rostliny s názvem sloní uši Dvořákovy, která je mezi zkamenělinami z třetihor starými 15 až 20 milionů let.

Rostlina se tak jmenuje podle tvaru, který připomíná sloní uši, a dále podle svého nálezce Zdeňka Dvořáka.

„Je unikátní, protože ji objevil v dole Bílina, což je jediné místo na planetě, kde byla nalezena,“ zdůraznil autor výstavy Pavel Dvořák, který je bratrem nálezce.

Oba se o kameny zajímají od dětství, tedy čtyřicet let. Se zálibou začali, když jako kluci chodili do školy v Bílině, kde vyrůstali. A zůstala jim na celý život.

Pavel se řadu let živil jako celník, koníček se mu stal prací nedávno, když je několik let správcem muzejních sbírek. Zdeněk pracuje celý život jako geolog na dole Bílina, k podobným nálezům má tedy blízko.

Výstava v Oblastním muzeu v Mostě, která potrvá do konce srpna, prostřednictvím zkamenělin ukazuje, jak region vypadal před 20 miliony let. Že v něm panovalo podnebí podobné tomu, jaké je dnes na Floridě – vyšší teploty i srážky.

A právě v těchto podmínkách se v deltě tehdejší řeky, nazývané Praohře, začaly tvořit močály, v nichž se usazovaly zbytky rostlin a začalo se tvořit hnědé uhlí.

V uhelné pánvi převládaly palmy

Mnohem běžnější v mostecké pánvi byly tenkrát spíše palmy a skořicovníky, než břízy a lípy jako v současnosti. „Dnes tu rostou lípy a břízy běžně, ale tenkrát tu byly vzácné, proto je nacházíme zkamenělé jen občas,“ potvrdil Pavel Dvořák.

„Málokdo tuší, že v té době ještě neexistovaly Krušné hory. Byly schované pod úrovní terénu, až v souvislosti s dalšími geologickými pochody se začaly vytlačovat,“ upozornil i na další zajímavost.

„Takže nejprve začalo vznikat uhlí, pak vyrostly Krušné hory. V třetihorách tudy tehdejší Ohře odtékala do Německa,“ vyprávěl Pavel Dvořák.

Pravěké působení přírodních sil dává moderní populaci možnost těžit na Mostecku hnědé uhlí.

Kvůli jeho dolování se zase objevují zkameněliny původní flóry, které mohou díky sbírkám muzea i soukromým sběratelům obdivovat návštěvníci této výstavy.