Obří obraz je koláží historických fotografií, ze kterých Asisi speciální technikou vytvořil trojrozměrný obraz zničeného města v poměru 1:1. Trosky hořících domů pozorovatel sleduje jakoby z věže drážďanské radnice, která po náletech zůstala zachována.
„Fotografie mi pomáhali najít pracovníci vojenského muzea a také jsem loni zveřejnil výzvu, aby mi lidé půjčili ty své z archívu,“ přiblížil Asisi, který místa nedochovaná na fotografiích dokreslil.
Obří plátno je dlouhé 107 a vysoké 27 metrů, váží 750 kilogramů. Fotografické a kreslené leporelo bylo rozděleno na několik částí a na polyesterovou tkaninu vytištěno ve speciální tiskárně. Diváci si jej mohou prohlédnout z 15 metrů vysoké věže uvnitř Panometru.
Nejprve se při hudbě Erica Babaka setmí a návštěvníci nad sebou uslyší děsivý zvuk desítek letadel. Pak se rudě, žlutě i černě plátno rozzáří. Na konci při úsvitu nového dne pak je vidět, co z města za pár hodin po nejničivějším náletu z 13. na 14. února zbylo.
„Podtitul výstavy je Tragika a naděje evropského města. Jde tady o Drážďany, ale chtěl jsem ukázat, co se během války stalo. Nejen zde, ale v dalších evropských městech, která Německo bombardovalo. Cílem je vyvolat v lidech otázku, co lidstvo vede k takovému ničení. Všichni ví, že válka není řešení, přesto se válčí neustále,“ řekl Asisi.
Výstava připomíná i další města a také to, co předcházelo
Výstava nepřipomíná jen 70. výročí zničení „Florencie na Labi“, jak se hlavnímu městu Saska říká, ale na panelech fotografie připomínají zničená města a oběti ve Varšavě, Stalingradu, Coventry, Rotterdamu, Guernice, Wieluni a jinde.
Doplňková výstava v Panometru začíná fotografiemi Drážďan v roce 1935, kdy nacisté ve městě pálili knihy a obrazy nepohodlných autorů, bořili synagogy a lidé vítali vůdce na náměstí Adolf Hitler Platz, dnešním Divadelním náměstí. Pak přichází napadení Polska a začátek války, kterou vyvolalo Německo. A připomínka, jak lid nadšeně řval ano, když se Adolf Hitler ptal, zda chtějí totální válku.
„Proč jsem udělal právě tento obraz? Protože jsem musel. Nejsem historik, ale umělec, svůj apel říkám takto - chci, aby nejen Německo, ale všichni lidé nezapomněli, jaké následky války mají,“ vysvětlil Yadegar Asisi, který se narodil v roce 1955, v Drážďanech vystudoval architekturu a v Berlíně malířství.
Na plátně je kromě trosek, ohně a kouře vidět z oken viset nacistické vlajky, na nebi papoušky letící ze zničené zoologické zahrady, na ulicích mrtvoly a otrhané a vyděšené děti. Cesta Panometrem, což je kruhový plynojem postavený v letech 1908 až 1908, končí rokem 1955. Na plátně tak jsou i záběry, jak Drážďany začaly znovu vstávat z trosek.
Výstava Drážďany 1945 - Tragika a naděje evropského města potrvá do 31. května.
