„Osud starého Mostu je úzce spjatý a provázaný s osudem historičky Heide Mannlové Rakové, která se sama doslova stala ‚mostem‘ mezi německou minulostí a českou přítomností, mezi starým a novým městem,“ přibližuje opomíjenou postavu místní historie autorka a kurátorka výstavy Jitka Šrejberová.
„Díky jejímu zápalu a odhodlání se podařilo i přes nepřízeň doby pro nás i budoucí generace zachránit spoustu cenných uměleckých děl,“ říká Šrejberová s tím, že historičce je rovněž věnován stejnojmenný sborník vydaný u příležitosti výstavy.
Od šedesátých let 20. století, kdy byl po vládním rozhodnutí o vyuhlení starého Mostu osud města zpečetěn, se Heide Mannlová Raková navzdory situaci vrhla na záchranu nejcennějšího dědictví, jaké starobylé královské město nabízelo. Díky její aktivitě se podařilo uchovat řadu předmětů kulturní povahy, které jsou jedinou připomínkou bohatství již neexistujícího města.
Sama Mannlová Raková v letech 1961–1999 spravovala v tehdejším okresním muzeu mimořádně cennou sbírku výtvarného umění. „Jedna z částí nové výstavy je věnovaná umění z období 15. a 16. století, kterému se mostecká historička převážně věnovala,“ doplňuje Šrejberová.
Osud a odborná práce Heide Mannlové Rakové se prolínají celou expozicí. V jedné části se například připomíná i její působení při výzkumu děkanského kostela a záchraně sakrální architektury v Mostě a na Mostecku.
Výstava nabídne také ikonografii starého Mostu, jejíž význam si Heide Mannlová Raková dobře uvědomovala a kterou využívala k zachování paměti na zničené město.
Památková péče
Historickou podobu města prezentují zejména díla Jindřicha Loose, který ji zadokumentoval ve svých vzpomínkách z doby kolem roku 1870, či obrazy naivního malíře Antonína Willerta, jehož dílo bylo objeveno až v 80. letech minulého století a které je opětovně prezentováno veřejnosti.
Dílo Jindřicha Loose pak v expozici doprovází krátký film Ferdinanda Čermáka a Heide Mannlové Rakové nazvaný Moje město. Svědectví Jindřicha Loose o Mostu z doby před sto lety zdigitalizovalo litvínovské Studio Sklep.
Poslední část výstavy patří památkové péči a záchraně uměleckých děl jako takových. Heide Mannlová Raková totiž aktivně působila v pozici okresní konzervátorky. Celý jeden sál zde například zabírá expozice k velkoformátovému obrazu o rozměrech 2,4 × 4,6 metru od Alfonse Muchy Alegorie bohatství, doplněná o původní plány a fotografie záložny, kde původně visel.
Heide Mannlová Raková (1941–2000)
|
Veřejnost mohla obraz spatřit poprvé v historii až před dvěma lety. „Prostor je aranžovaný pro budoucí restaurování velkoformátového obrazu. Restaurovat by se mělo přímo před zraky veřejnosti,“ zmiňuje chystanou novinku historička umění Jitka Šrejberová.
Právě restaurování a konzervace byly jednou z oblastí, které Heide Mannlovou Rakovou celoživotně přitahovaly a jež stály za jejím osudovým setkáním s manželem – akademickým sochařem Bořivojem Rakem, jehož plastika Na paměť zničeného královského města Mostu je symbolicky jedním z ústředních exponátů výstavy.
Nová expozice, jejíž přípravy trvaly zhruba dva roky, zahrnuje kolem 150 sbírkových předmětů, které prezentují příběh starého Mostu a jeho okolí, což je však odhadem pouze sedmina z celkového rozsahu výtvarné sbírky muzea. Většina zde představených děl nebyla od smrti Heide Mannlové Rakové vystavena.
Veřejnosti se expozice, která je součástí česko-německého přeshraničního projektu Umění pozdního středověku v hornické oblasti Krušnohoří, otevře, jakmile to nařízení vlády dovolí.
Do té doby ji v nejbližších dnech kvůli současným hygienickým opatřením bude možné spatřit alespoň pomocí virtuální prohlídky na internetových stránkách muzea.
