Jasan Zoubek pochází ze sochařské rodiny Evy Kmentové a Olbrama Zoubka. „Silné rodinné zázemí, vlastní výtvarný cit a zkušenosti ho dostatečně vybavily pro uměleckou dráhu,“ přibližuje kurátorka výstavy Alena Beránková.
„Jako svébytný a neopomenutelný sochař se na výtvarné scéně objevil již v roce 1981. Od počátků jeho tvorby je pro něj charakteristický smysl pro monumentalitu spolu se značnou náročností provedení soch,“ doplňuje Beránková.
Zoubek pro svou tvorbu využívá snad všechny sochařské materiály, dřevo, kámen, papír, beton, osinkocement, bronz, nejvíce mu však vyhovuje tvrdý kámen, zejména žula.
„Malíř Radan Wagner, který byl zprvu ovlivněn symbolismem, se v posledních letech ve své ‚měkké geometrii‘ zaměřuje především na vyjádření poměru mezi světlem a hmotou, mezi viděným a tušeným,“ nastiňuje kurátorka.
„Dualita je ostatně trvalým prvkem jeho tvorby a od počátku ji vnímá jako základ svého chápání světa,“ dodává Beránková.
Pro oba umělce je charakteristické hledání hlubších významů. „A právě prostor jezuitského chrámu jim nabídl příležitost umocnit tento duchovní rozměr jejich díla, nechal vyniknout jejich odkrývání tajemství bytí, vymaňování se z dočasnosti, chvilkového zaujetí a dotýkání se věčnosti,“ shrnuje kurátorka.
Výstava v bývalém jezuitském kostele Zvěstování Panně Marii v Litoměřicích potrvá do 20. října.
