„Egypt mi učaroval v roce 2002, když jsem tam jel na klasický zájezd k moři. Jenže při výletech se mi tato země a hlavně její památky natolik zalíbily, že jsem se rozhodl sbírat repliky památek,“ říká šestatřicetiletý sběratel, v civilu obchodník s dámským textilem.
Jeho další cesty do Egypta už se tak staly cílenými. Sháněl při nich kousky, které ještě ve své sbírce neměl. Načetl stohy knih, ví, která památka je ve kterém muzeu ve světě.
„Egyptské památky se totiž hodně rozkrádaly, a tak jsou roztroušené po celém světě. Myslím, že už jsem velkou část jejich replik posbíral,“ přibližuje sběratel.
Turisté si podle něj vozí z dovolených drobné suvenýry, které ale památky jenom vzdáleně připomínají. On vozí malé i velké repliky, které jsou od originálů téměř k nerozeznání. A je přesvědčen, že takto ucelenou sbírku replik nemá nikdo jiný v Česku ani na Slovensku, odkud pochází.
„Je to neustálé šmejdění a smlouvání po tržištích a bazarech, žádné povalování se u moře. Pokud přitom má replika nějakou vadu, doma si ji upravím do přesné podoby originálu,“ upozorňuje Hertlík.
Tutanchamonovi je věnována celá místnost
V jeho sbírce jsou i repliky předmětů, které měl ve své hrobce Tutanchamon. Mezi ně patří třeba takzvané kanopy, tedy vázy, do kterých Egypťané ukládali vnitřnosti mumifikovaných těl.
Další perlou výstavy jsou drobné sošky, vešopty. Ty provázely zesnulého na cestě posmrtným životem a tam mu sloužily. Nechybí ukázky hieroglyfického písma a vyspělou civilizaci připomínají také ukázky z matematiky, stavitelství, astrologie či medicíny.
„Neumím říct, jakého kousku si cením nejvíc, ale určitě mám rád právě věci z Tutanchamonovy hrobky, hlavně jeho zlatou pohřební masku. Tutanchamonovi je také v děčínském muzeu věnována celá jedna místnost,“ poznamenal Hertlík.
Další výstava se věnuje Řecku
Svou egyptskou sbírku už považuje za uzavřenou a teď se věnuje Řecku. I tam už nasbíral přes tři stovky replik a už je ukazuje ve slovenských muzeích.
„Mám štěstí, že výstavy na sebe navazují, nevím, kde bych více než sedm stovek exponátů skladoval do další výstavy. A asi je štěstí i to, že jsem svobodný. Kdybych byl ženatý, manželka by mi určitě takového koníčka netrpěla,“ říká Hertlík.
Výstava bude v děčínském muzeu k vidění až do konce ledna 2016.
