Bulhar Anton Ivanov Tonev u ústeckého krajského soudu (27.7.2020).

Bulhar Anton Ivanov Tonev u ústeckého krajského soudu (27.7.2020). | foto: Monika Gordíková, MF DNES

Oběť hodiny trpěla, řekl soud. Za vraždu kladivem vyměřil 19 let vězení

  • 84
Krajský soud v Ústí nad Labem poslal na 19 let do vězení bulharského dělníka Antona Ivanova Toneva, jenž podle obžaloby loni na podzim v Mostě brutálně zavraždil svého krajana. Soud cizince také vyhostil, takže po odpykání trestu se musí Česku deset let vyhýbat. Verdikt není pravomocný.

Obžaloba i obhajoba si ponechaly lhůtu na případné podání odvolání.

Podle spisu Tonev na poškozeného zaútočil v noci na 15. října v bytě na jednom z mosteckých sídlišť. Bil ho pěstí či zednickým kladivem, kopal do něj, házel s ním, pořezal ho nožem a tahal ho po bytě za vlasy.

Útok trval desítky minut a oběť se při něm několikrát pokálela, přičemž vrah ji donutil se umýt a pak v ataku pokračoval.

Podle státního zástupce vážil Tonev v době činu 95 kilogramů, naproti tomu poškozený pouhých 57.

Poškozený utrpěl celou řadu závažných zranění, kterým na místě podlehl.

„Čin samotný a jeho následky jsou tak zásadně negativní, že je potřeba ho potrestat takto přísně. Znak zvlášť surového způsobu byl překročen několikanásobně. Poškozený řadu hodin trpěl, postupem doby si musel víc a víc uvědomovat beznaděj. Že mu nikdo nepomůže,“ uvedl předseda senátu Ondřej Peřich.

V bytě tehdy žilo víc Bulharů. Další přítomní nijak nezasáhli. „Šel jsem se podívat, ale Anton měl v tu chvíli v jedné ruce zednické kladivo a ve druhé nůž,“ odpověděl jeden z nich na otázku senátu, proč Toneva nezastavil. „Anton mi řekl, abych šel zpět do pokoje, tak jsem šel.“

„Takovou nakládačku jsem v životě neviděl. Bylo to úplně nelidské,“ popsal další. Uvedl, že zběsilé řádění začalo poté, co chtěl Tonev po poškozeném cigaretu, ale ten mu odpověděl, že žádnou nemá.

„Šlo o zcela malichernou pohnutku k útoku,“ zmínil v závěrečné řeči státní zástupce František Stibor.

Policisté se do bytu dostali až napotřetí

Sousedé kvůli hluku tehdy několikrát volali policii, jenže hlídkám nikdo neotevíral. Policisté se dozvonili až napotřetí. To už v bytě našli bezvládného cizince.

„Je mi líto toho, co se stalo. Pochopil jsem, že jsem vinen. Ale jednoduše jsem nebyl v normálním stavu a nemohl jsem korigovat své činy. V žádném případě jsem to nespáchal úmyslně,“ pronesl při své závěrečné řeči Tonev, v Bulharsku v minulosti již několikrát trestaný.

V úvodu hlavního líčení řekl, že si na skutek nepamatuje. „Nepamatuji si, co se tehdy stalo. Pamatuji si, že jsme se pohádali a došlo ke konfliktu. Nevím, kvůli čemu to vzniklo a jak to probíhalo,“ uvedl čtyřicetiletý muž, jenž byl v danou noc opilý.

Při výpovědi zmínil, že v minulosti se už několikrát stalo, že mu „vypadla paměť“ a že se u něj objevují symptomy schizofrenie. V Bulharsku se údajně s psychickými problémy dokonce léčil a byl hospitalizovaný. V době činu prý žádné léky neužíval, protože mu v Česku neuznali bulharský recept.

Podle státního zástupce ale při nástupu do vazby o žádných psychických problémech nemluvil. Až po několika měsících o nich řekl psychiatričce. „To byla součást účelové obhajoby,“ podotkl Stibor.

Duševní chorobou v době útoku netrpěl

Podle tuzemských znalců v době činu žádnou duševní chorobou netrpěl a netrpí jí ani nyní. Jeho rozpoznávací a ovládací schopnosti byly podle nich zcela zachované.

Tonevova obhájkyně naproti tomu uvedla, že znalci jejího klienta viděli jen pár hodin a příliš se nezajímali o okolnosti jeho stavu. Dodala, že podle ní Tonev nebyl s ohledem na lékařské záznamy z Bulharska, kde byl prý opakovaně léčený pro paranoidní schizofrenii a bipolární poruchu, kvůli svému stavu trestně odpovědný.

„Soud nesdílí názor, že závěry posudků jsou nepřesvědčivé. Znalec psychiatr měl k dispozici i podklady z Bulharska, které obstarala obhajoba. A reagoval na ně. Znalec psycholog konstatoval, že u obžalovaného ty obvyklé rysy, kterými se vyznačují schizofrenici, neshledává,“ podotkl soudce Peřich.

Zmínil, že se Tonev jako schizofrenik rozhodně nechoval jindy, ani v době skutku. „Neměl problém se socializací. Vyhledával kontakt dalších osob,“ řekl Peřich.

„Pro schizofrenii nesvědčí ani jednání proti poškozenému. Obžalovaný byl vyrušen celkem třikrát ze svého soustavného útočení. Přerušil útok, když chtěl, aby se poškozený umyl. Pak pokračoval. Vůči ostatním osobám v bytě činil rozkazy, výhrůžky. Z toho je patrné zcela racionální jednání.“

Tonev by si vzhledem k justiční spolupráci mezi oběma státy mohl trest odpykat v rodné zemi. Samozřejmě až po nabytí právní moci rozsudku. Pozůstalým má zaplatit přes dva miliony korun.