Jednání soudu probíhá videokonferenčně. Rozhodnutí padne v pátek.
„Tenkrát jsem se choval hodně špatně. Chci jít další cestou s láskou. Už ve mně žádná agrese není,“ uvedl čtyřiašedesátiletý Vocásek ve své výpovědi, kterou soudce na začátku jednání přečetl.
„Od 90. roku nekouřím a nepiji. K alkoholu mám odpor. Drog bych se nedotkl. Už se nikdy ani nenapiju, nechci se vrátit do vězení. Vím, že se budu chovat dobře, protože vím, co mě čeká a co jsem provedl. Vím, co jsem udělal, ale nejde to vrátit. Byl bych nyní třeba schopen pucovat ulice, byl bych prospěšný pro společnost,“ stálo dále ve výpovědi.
Přímo při jednání pak Vocásek prostřednictvím kamery řekl: „Byl jsem lump, nehorázný člověk.“
Podle posudku z věznice je Vocásek nekonfliktní, dokonce absolvoval výcvik na zvládání krizových situací. Ve výkonu trestu se chová vzorně, navštěvuje například zahradnický kroužek. Stal se praktikujícím katolíkem. Za mřížemi dosud strávil už 38 let a pět měsíců.
Znalci: Je na hranici mentální retardace
Soud si nechal vypracovat i znalecké posudky. Podle odborníků z oboru klinická psychologie Vocásek momentálně není pro společnost nebezpečný a nenavrhují pro něj žádný dohled. Riziko recidivy je podle znalců poníženo. „Posuzovaný se ve věznici změnil. Má náhled na svoji trestnou činnost,“ uvedli.
„Spouštěčem dřívějšího chování bylo užívání alkoholu. Posuzovaný opakuje, že se alkoholu nedotkne. Má velkou motivaci nepít, aby se nedostal zpátky do vězení,“ řekl jeden ze znalců s tím, že Vocásek trpí vrozenou poruchou intelektu, kdy se jeho úroveň pohybuje v pásu podprůměru, na hranici lehké mentální retardace.
5. dubna 2017 |
Za Vocáska se zaručil spolek Oikia. Spolupracuje s ním již dva roky a má v plánu v tom pokračovat.
U soudu promluvila i Hana Kábrtová, členka církve adventistů, jež působí jako dobrovolnice ve věznici a s odsouzeným se zná sedm let. Uvedla, že hodlá Vocáska nastěhovat do bytu v domě, kde žije s manželem. „Chtěla bych přispět, aby měl zázemí. Myslím, že svůj trest už si odpykal,“ řekla s tím, že manžel s tím souhlasí. Vztah s Vocáskem popsala jako kamarádský.
Krajský vedoucí z probační a mediační služby Jan Odvárka u soudu uvedl, že Vocásek, jenž si prý ve vězení našetřil 350 tisíc korun, by byl v případě propuštění okamžitě dopraven do probačního domu, kde pak má strávit půl roku.
„Režim je poměrně přísný. V domě je stálá služba. Součástí programu jsou terapeutické aktivity, pomoc s hledáním zaměstnání a bydlení. Podmínkou pobytu je abstinence. Pokud dojde k selhání odsouzeného, služba informuje soud. Po půl roce odsouzení odchází,“ popsal Odvárka.
Žalobkyně: Lituje jen sebe
Státní zástupkyně Dagmar Bušovská v závěrečné řeči uvedla, že by Vocásek propuštěný být neměl. Řekla, že prokázání polepšení považuje za sporné. Podle ní převažuje riziko selhání v běžném životě. Připomněla bezcitnost Vocáskových činů. „Lituje jen sám sebe. Pozůstalým se nikdy neomluvil, nijak své činy finančně nekompenzoval,“ podotkla Bušovská.
Obhájce Michal Pokorný naproti tomu, podle očekávání, propuštění navrhl. „Do vězení šel šestadvacetiletý muž, dnes tu máme čtyřiašedesátiletého seniora, který strávil 38 let ve vězení, kde s ním pracovali vychovatelé a odborníci. Jsem přesvědčen, že má být propuštěn. Soud může stanovit celou řadu podmínek včetně dohledového náramku,“ řekl Pokorný s tím, že jeho klient si je vědom toho, že činy spáchal pod vlivem alkoholu a je ochotný brát lék, který požití alkoholu vylučuje.
Pokorný zároveň poukázal na to, že za dlouho dobu ve vězení byl odsouzený dvakrát kázeňsky potrestán, zatímco odměněn čtyřicetkrát.
O podmínečné propuštění Vocásek usiloval již několikrát. Trest si nyní odpykává v Bělušicích na Mostecku, proto se jeho žádostí zabývá soud v Mostě. Ten vynese rozhodnutí v pátek.
Trestu smrti těsně unikl, nejdéle vězněný Čech se možná brzy dočká svobody |
Vocásek vraždil kvůli údajnému vyřizování osobních účtů a ze zištných důvodů a jeho zločiny se vyznačovaly velkou brutalitou.
První vraždy se dopustil 1. ledna 1987. V Praze tehdy ubil kladivem a ubodal šroubovákem nevidomého muže, údajně veksláka, s nímž se předtím pohádal. K bití použil i pivní půllitry.
V dubnu téhož roku pak nožem ubodal seniora, kterého předtím potkal náhodou v restauraci. Mělo se jednat o alkoholika, jenž po zavírací době pozval Vocáska k sobě na ubytovnu. Slíbil prý Vocáskovi, že na místě bude několik žen, protože tam ale nikdo nebyl, chtěl Vocásek odejít, v čemž mu chtěl muž zabránit. Vocásek ho následně ubodal.
Později vyšlo najevo, že už v roce 1984 málem zavraždil staršího muže.
Vocásek je jedním z posledních vězňů odsouzených v Československu k trestu smrti. Nebyl popraven díky změně režimu v listopadu 1989, která kromě jiného přinesla i zrušení absolutního trestu. V srpnu 1990 mu soud původní postih změnil na doživotí.
Vocásek si ve věznici změnil příjmení na Navrátil.
Doživotí si kromě Vocáska v českých věznicích odpykává 48 dalších vězňů, z toho tři ženy.
