1 / 15
Jsou poněkud zapadlým městečkem. Tak trochu konec světa, napadlo by někoho. Vejprty na Chomutovsku leží v Krušných horách na hranici s Německem. Rozhodně se ale nesluší říct, že zde není nic zajímavého. Znáte třeba zdejší lesní hřbitov? Nově přibyl na seznam kulturních památek v Ústeckém kraji. Založen byl na počátku 20. století, patří k nejstarším lesním hřbitovům v Čechách a dává vzpomenout na období, kdy Vejprty hospodářsky vzkvétaly.
Autor: Miroslava Strnadová, MF DNES
Hřbitov vznikl jako náhrada za starší městský hřbitov u kostela sv. Martina v letech 1907–1908 podle návrhu městského stavitele Franze Petermanna.
Autor: Miroslava Strnadová, MF DNES
„Založení hřbitova spadá do období nebývalého hospodářského rozkvětu města, kdy byly Vejprty jedním z významných průmyslových center pozdní habsburské monarchie, proslulým zejména puškařstvím, textilní výrobou a výrobou hudebních nástrojů,“ popsala mluvčí ústecké pobočky Národního památkového ústavu Věra Brožová.
Autor: Miroslava Strnadová, MF DNES
Hřbitov byl otevřen a uveden do provozu 1. října 1908.
Autor: Miroslava Strnadová, MF DNES
Hřbitov byl navržen v duchu tehdy se rozvíjející myšlenky takzvaných lesních hřbitovů, která se na přelomu 19. a 20. století šířila střední Evropou.
Autor: Miroslava Strnadová, MF DNES
Principem bylo citlivé začlenění pohřebiště do přirozeného lesního prostředí, v němž se příroda stává nedílnou součástí pietního prostoru.
Autor: Miroslava Strnadová, MF DNES
Franz Petermann koncipoval areál jako pravidelný obdélný prostor se sítí cest vytvářejících půdorysný tvar kříže, podél jehož ramen jsou uspořádána jednotlivá hřbitovní pole. Tato původní urbanistická koncepce se dochovala prakticky beze změn dodnes.
Autor: Miroslava Strnadová, MF DNES
„Areál lesního hřbitova ve Vejprtech představuje z hlediska kulturněhistorického a urbanistického vývoje mimořádně hodnotný a ojedinělý celek,“ uvedla mluvčí Brožová.
Autor: Miroslava Strnadová, MF DNES
„Jedná se o jeden z nejstarších účelově projektovaných lesních hřbitovů na území Čech, jehož založení dokládá vývoj pohřební kultury, uplatnění romantizujícího krajinářského přístupu i důraz na estetizaci prostoru posledního odpočinku,“ stojí v katalogu Národního památkového ústavu.
Autor: Miroslava Strnadová, MF DNES
Celkový počet evidovaných hrobových míst je více než 1 300.
Autor: Miroslava Strnadová, MF DNES
„Celý areál vytváří ucelený soubor romantických hřbitovních staveb luxusního i prostšího výrazu včetně pomníku padlým. Takto dochovaná celistvost je v rámci severních Čech výjimečná,“ míní Brožová.
Autor: Miroslava Strnadová, MF DNES
Pestrá směsice zeleně se tady snoubí s honosnými hrobkami význačných obyvatel, jejichž zpracování je řemeslně vysoce kvalitní.
Autor: Miroslava Strnadová, MF DNES
Významný je i novogotický soubor objektů vstupního průčelí. Tvoří ho kaple, domek hrobníka, márnice a dvě brány s ohradní zdí. „Soubor vykazuje vysokou výtvarnou hodnotu a architektonickou integritu,“ říká Brožová.
Autor: Miroslava Strnadová, MF DNES
Do areálu hřbitova byly přeneseny i významné objekty z okolních zaniklých obcí jako například sousoší Svaté rodiny z roku 1771 z Přísečnice nebo náhrobní kříž ze starého hřbitova s dvířky se jmény zemřelých z roku 1764. Podle historiků tyto objekty dotvářejí charakter areálu coby nositele regionální paměti.
Autor: Miroslava Strnadová, MF DNES
