Vrt do hloubky pěti kilometrů se blíží, vědeckovýzkumné centrum už stojí

  • 14
Litoměřice otevřely unikátní vědecké centrum, které bude zkoumat možnosti využití geotermální energie zemského jádra. Jediné pracoviště tohoto druhu v České republice nabídne zázemí odborníkům z českých i zahraničních univerzit a ústavů.

„Po vyhloubení více než dvoukilometrového vrtu před zhruba deseti lety, který ověřil vědci předpokládané teploty, tak byl učiněn druhý významný krok v realizaci geotermálního projektu, jenž je pilotní v celé České republice,“ vyzdvihl význam projektu starosta Ladislav Chlupáč.

Centrum pro výzkum geotermální energie Ringen, které vyšlo na více než čtyřicet milionů, bylo financováno z evropských zdrojů.

Vzniklo na místě starých vojenských garáží v bývalých Jiříkových kasárnách v Litoměřicích jen několik desítek metrů od prvního a dosud nejhlubšího výzkumného geotermálního vrtu v České republice, který dosáhl hloubky 2,1 kilometru.

Kromě přednáškového sálu pro šest desítek lidí zahrnuje i čtyři laboratoře, skladovací prostory a zázemí pro ubytování vědců.

Hlavní náplní centra bude rozvoj a testování metod pro ocenění energetického potenciálu hlubinných geotermálních zdrojů a technologií stimulace propustnosti hornin.

„Smyslem všeho snažení bude nalézt vhodné a bezpečné způsoby, jak dostat teplo z nitra země na povrch a využít ho pro vytápění s cílem nahradit v Litoměřicích uhlí jako zdroj centrálního vytápění,“ vysvětlil Tomáš Fischer, ředitel centra Ringen. 

„Tento princip by měl být v Litoměřicích důkladně otestován, a následně využíván v dalších lokalitách u nás i v zahraničí. Geotermální zdroje se pak dají využívat i v menších hloubkách, a to v kombinaci s tepelnými čerpadly či solární energií,“ doplnil Fischer.

Dvoukilometrový vrt nyní bude vyčištěn a proměřen

V rámci výzkumné činnosti bude v nejbližších měsících vyčištěn a proměřen stávající dvoukilometrový vrt tak, aby jej vědci mohli začít využívat k dalšímu testování vlastností horninového prostředí.

„Následně bude třeba sehnat dalších zhruba 400 milionů korun na vyhloubení tentokrát již pětikilometrového vrtu a vytvoření podzemního výměníku. Tomu by však měl předcházet mělčí vrt, který bude propojen se stávajícím vrtem LT1,“ dodal manažer geotermálního projektu Antonín Tym.

„Možností financování se nabízí několik, včetně evropských zdrojů. Přínosy projektu totiž v Litoměřicích ocenila před několika dny i delegace Evropské komise,“ uvedla tisková mluvčí Litoměřic Eva Břeňová.

Nositelem projektu je Univerzita Karlova. „Těší nás, že se s cílem rozvíjet možnosti obnovitelných zdrojů energie podařilo získat ke spolupráci vysoké školy, vědecké instituce, ústavy, město i kraj. Jde o velký projekt s obrovským významem do budoucna,“ podotkl Jiří Zima, děkan Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.

„Jádro výzkumné infrastruktury Ringen tvoří celkem sedm zakládajících členů. Výzkumný tým složený z pěti desítek odborníků spolupracuje se špičkovými vědci z Německa, Francie, Švýcarska, Velké Británie a Islandu,“ doplnila Břeňová.

Ještě by mělo vzniknout hlubinných pět vrtů

První myšlenka na využití geotermální energie v Litoměřicích vznikla v roce 2003. V letech 2006 až 2007 se podařilo vyhloubit dvoukilometrový průzkumný vrt. Další fází projektu bude vybudování vlastních hlubinných vrtů pro dálkové vytápění eventuálně pro výrobu elektrické energie.

Celkem by mělo být vyhloubeno ještě pět vrtů. „Jeden injekční do hloubky čtyř až pěti kilometrů, dva jímací a dva mělké monitorovací do hloubky zhruba tři sta metrů,“ doplnil Antonín Tym.

Současný dvoukilometrový průzkumný vrt se bude předělávat na monitorovací vrt. „Bude nutný pro sledování seizmicity při hlubokém vrtání a zároveň bude důležitý pro budoucí umístění hloubkového výměníku,“ připomíná Tym.

Teplota v pětikilometrové hloubce by podle odborníků měla pohybovat okolo 150 stupňů Celsia. Voda ohřátá od zemského jádra by se v horizontu deseti let mohla stát ekologickým zdrojem dálkového vytápění v Litoměřicích a nahradit doposud spalované hnědé uhlí.