První nález vydala pískovna v Chudeříně u Žatce, kde objevili nádoby zřejmě z takzvané schönfeldské kultury. Z území dnešního Saska je na Žatecko nejspíš přinesly cizinky.
V této souvislosti se do nového světla dostává i nález ojedinělého hrobu v katastru sousední obce Roztyly.
V roce 2000 tam žatečtí experti odkryli hrob malého dítěte, který také obsahoval zlomky misky schönfeldské kultury.
„Takové doklady o kontaktech obyvatel našich zemí s územím středního Německa v pozdní době kamenné u nás nemají obdoby,“ uvedl archeolog Petr Holodňák.
Výzdoba nádob je uspořádaná do kříže či několika radiálních pásů vycházejících z jejich bohatě zdobeného středu. Odborníci se domnívají, že by mohlo jít o symboliku slunečního kotouče.
Zpracováním se nádoby vymykají místní hrnčířské produkci a podle Holodňáka se podobných exemplářů dosud v Čechách našlo asi jen deset. Ze žádné lokality ale nebyl nikdy doložený více než jeden exemplář.
Ještě starší kultura nálevkovitých pohárů
A to přitom jen během letošního dubna archeologové prozkoumali deset hrobů z pozdní doby kamenné (asi 2800 - 2500 let př. n. l.) a v minulosti takových hrobů v regionu objevili přes šedesát.
Další výjimečný nález se podařilo objevit díky náhodě. Tamní bagrista při skrývce ornice odhalil skříňkový hrob kultury nálevkovitých pohárů, ještě o 1 000 let starší než hroby kultury šňůrové.
„Byly v něm zlomky lidské lebky s čelistí a poblíž byl položený sekeromlat. Tato smrtonosná zbraň patřila ke špičce tehdejší válečné techniky,“ přibližuje Holodňák.
V okrese Louny se naposledy podařilo objevit stejný sekeromlat před více než 120 lety. V roce 1890 jej vykopal archeolog Robert Weinzierl pro teplické muzeum.
Ve sbírkách žateckého muzea bude nález z Chudeřína 1. exemplářem svého druhu.
