Koncem září zmizela z plochy autobusového nádraží kovová konstrukce zajišťující cestujícím nadzemní přístup k jednotlivým nástupištím. Důvodem byl podle Bus.comu její havarijní stav.
Nyní končí celý autobusový areál. "S využitím tohoto území pro autobusy společnost Bus.com dále nepočítá," potvrdil Oto Kovařík, místopředseda představenstva dopravce. Podle něho je provoz autobusového areálu ztrátový.
"Celá dopravní obslužnost má velmi klesající tendenci a četnost linek a spojů se rok od roku zmenšovala," uvedl Kovařík.
Odjezdy linkových autobusů v Ústí nad Labem
Ústecký kraj proto spolu s metropolí a jejím Dopravním podnikem hledal možnosti, kam umístit nové zástavky regionálních autobusových linek.
Dopravci budou prozatím zastavovat na třech zastávkách ústecké MHD - u divadla, u budovy úřadu Regionální rady regionu severozápad a v podloubí u sídla policejního krajského ředitelství, které stojí nedaleko rušeného autobusového nádraží. (viz mapka)
Tři zastávky budou stačit, tvrdí kraj
Podle kraje to bude stačit, veřejná autobusová doprava totiž podle úředníků není tak intenzivní jako v minulosti. "Není zdaleka tak masivní jako v letech minulých a v dnešní době potřebuje pouze tři zastávkové hrany pro odjezd s obratem maximálně po pěti spojích za hodinu ve špičkových časech," oznámila mluvčí Ústeckého kraje Magdalena Hanáčková.
Zatím není jasné, co s areálem bude. "Architekti zpracovávají možnosti využití tohoto území. K dispozici je více verzí, zatím nejsme rozhodnuti, kterou z nich použít," uvedl nedávno Pavel Knecht, předseda představenstva Bus.comu. Doplnil, že v budoucnosti chce jeho firma pozemky v centru města využívat v souladu se stávajícím územním plánem, například jako výstaviště.
Areál byl postaven v 80. letech
Ústí nad Labem ztratí autobusové nádraží po 65 letech. Po válce několik let fungovalo na vybombardovaném Lidickém náměstí, odkud se na několik desetiletí přesunulo ke Kostelu Nanebevzetí Panny Marie.
Tam vydržel do 80. let minulého století, kdy byl postaven stávající areál nedaleko křižovatky Revoluční a Masarykovy ulice. Autorem této stavby byl architekt Jan Štípek.
