Jen v předminulém týdnu přibylo osm nových nemocných, nejvíce na Teplicku, kde hygienici zaznamenali čtyři případy. Čísla jen podtrhují letošní celorepublikový trend, kdy se hovoří o epidemii žloutenky. V Česku onemocnělo už více než 2 600 lidí, nejvíce od roku 1988.
Mění se skladba pacientů. Zatímco v minulých letech šlo především o školáky, lidi bez domova nebo z vyloučených lokalit, letos je situace úplně jiná. Infekční oddělení ústecké Masarykovy nemocnice, které se jako jediné v regionu o pacienty se žloutenkou stará, hlásí stále více pacientů středního a vyššího věku, kteří mají dobré hygienické návyky, nepatří do žádné rizikové skupiny a sami netuší, kde se nakazili.
Z aktuálních 143 případů proběhlo třicet zcela bez příznaků a nemocní by infekci nejspíš vůbec nezaznamenali, nebýt aktivního vyhledávání hygieniků. Zbytek – 113 lidí – měl typické obtíže, jako jsou únava, nechutenství, bolest břicha, horečka a žloutnutí kůže a očního bělma. Hygienici v souvislosti s výskytem onemocnění museli dohledat přes 1 400 rizikových kontaktů a pro téměř 500 z nich zajistit očkování.
„Epidemie hepatitidy A v České republice nepolevuje, ale v Ústeckém kraji je výskyt řádově nižší než v Praze a ve středních Čechách. Staráme se průběžně o pět až deset pacientů. Kapacitu máme, oddělení disponuje sedmdesáti lůžky,“ řekl Pavel Dlouhý, primář infekčního oddělení Masarykovy nemocnice v Ústí nad Labem.
Poláci varují před cestami do Česka kvůli žloutence, počet nemocných láme rekordy |
Žloutenka typu A se přenáší fekálně-orální cestou. Virus přežívá na rukou, dotykových plochách i předmětech, na které sahá mnoho lidí – na nákupních vozících, madlech v MHD nebo klikách. Při cestování do exotických zemí bývá zdrojem kontaminovaná voda nebo jídlo. „Nakažlivost začíná dva týdny před vznikem příznaků, takže člověk může být infekční, aniž by to tušil,“ upozornila vedoucí protiepidemického oddělení Krajské hygienické stanice Ústeckého kraje Lenka Šimůnková. Nákaza se snadno šíří v domácnostech, školkách, školách i mezi lidmi, kteří žijí na ubytovnách či na ulici.
Nemoc má u dospělých často těžší a delší průběh. Děti se obvykle zotaví během jednoho až dvou týdnů. Ale letos přicházejí převážně pacienti starší, u nichž trvá intenzivní žloutenka a zažívací potíže týdny. Jaterní testy klesají pomalu a rekonvalescence je náročná. U lidí, kteří už mají poškozená játra nebo cirhózu, může mít hepatitida A i fatální následky.
Prevencí proti hepatitidě A je především důkladné mytí rukou teplou vodou a mýdlem. Tam, kde to není možné, doporučují hygienici používat dezinfekci s označením „virucidní“. Nejúčinnějším opatřením je však očkování. „Vzhledem k probíhající epidemii bude mít prospěch z očkování úplně každý,“ poznamenal primář Dlouhý. Doporučuje jej zejména lidem, kteří denně přicházejí do styku s velkým množstvím osob – tedy pracovníkům škol, školek, obchodů, restaurací, MHD, policistům, zdravotníkům či zaměstnancům odpadového hospodářství.
Vakcíny jsou nedostatkové zboží
A právě o vakcíny je nyní obrovský zájem, takže je velmi obtížné je sehnat. Některé lékárny v kraji totiž hlásí dlouhodobé výpadky zásob. „U vakcíny Havrix víme o dlouhodobém výpadku, který je hlášený až do konce března. Na skladě nemáme v tuto chvíli žádnou vakcínu. Obvykle ji objednáváme až ve chvíli, kdy pacient přijde s receptem. Že by nám vakcíny běžně zaváželi do zásoby, to ne,“ uvedla pracovnice lékárny Dr. Max v ústeckém OC Forum.
Podobně je na tom i lékárna BENU v děčínské Bezručově ulici. „Vakcíny nemáme vůbec žádné. Rádi bychom je objednávali, kdyby byly, ale bohužel nejsou. Nemáme vakcíny ani pro děti, ani pro dospělé,“ potvrdila její pracovnice.
Není žloutenka jako žloutenka. Některou chytíte z masa, o jiné roky nevíte |
Nedostatek vakcín potvrzuje i primář Dlouhý. „Ministerstvo zdravotnictví zajistilo mimořádné dodávky, takže máme informace, že přišlo asi 30 tisíc dávek do České republiky. V průběhu tří týdnů má dorazit přibližně 110 tisíc dávek. Ale realita je taková, že lékárny i ambulantní lékaři shánějí vakcíny obtížně a pacienti se mohou setkat s tím, že přijdou až za týden,“ popsal.
Podle něj dostupnost komplikovalo i to, že mnozí lékaři automaticky hledali jen nejznámější přípravky. „Máme tři vakcíny – Havrix, Avaxim a Vaqta. Občas byl problém v tom, že lékaři znali jen Havrix a Avaxim, přitom na skladě byla Vaqta. Ale je úplně jedno, kterou vakcínou se člověk nechá naočkovat. Jsou plně zaměnitelné, i přeočkování po roce může být provedeno jinou vakcínou,“ doplnil.
Hygienici i lékaři se proto shodují, že nejdůležitější je nyní prevence, včasné očkování a zodpovědnost veřejnosti. Šíření žloutenky v kraji se podle nich dá zpomalit – jen je nutné, aby lidé věděli, že nemoc nezmizela a že se tentokrát týká i těch, kdo by ji u sebe nikdy nečekali.
