Úřad práce (Ilustrační foto)

Úřad práce (Ilustrační foto) | foto: Otto Ballon Mierny, MAFRA

Lidem narůstají finanční problémy. Už se neptají na dávky, ale na bankrot

  • 19
Stovky lidí v Ústeckém kraji už začínají mít finanční problémy vyvolané řadou omezení kvůli onemocnění covid-19 a obracejí se poradny se žádostí, aby jim situaci pomohly řešit. Na severu Čech se krize zatím nejvíc dotkla lidí pracujících v zahraničí, ale začínají už přibývat i ti tuzemští.

„Řešíme například situaci třicetiletého muže, který v Německu pracoval, ale v důsledku koronaviru o práci přišel. Ve firmě mu řekli, že o něj nebudou mít nadále zájem, když si nebyl schopen zařídit, aby v práci mohl trvale být, a také nebyl schopen z Česka vycestovat.

Obratem se mu sice podařilo najít práci v Česku, takže ještě dopadl relativně dobře. Nicméně i tak se mu příjem výrazně snížil a není schopen platit závazky, jež jsou kolem půl milionu korun. Bude to řešit osobním bankrotem,“ dává příklad Jiří Hadaš z krajské Poradny při finanční tísni.

Podle čerstvých údajů úřadu práce v kraji v dubnu vzrostla nezaměstnanost na 4,7 procenta a bez práce bylo 26 951 obyvatel, což je o 2 411 lidí více než v březnu.

Podíl nezaměstnaných stejný nebo vyšší než republikový průměr vykázalo šest ze sedmi okresů kraje, výjimkou je jen Litoměřicko. Finanční potíže v kraji tak už má mnohem více lidí než dosud a další je brzy budou mít také.

Od března, kdy epidemie začala, se na Poradnu při finanční tísni obrátilo už zhruba 200 lidí, o polovinu více než obvykle. A zatímco v březnu a dubnu se ještě ptali, jak mají kontaktovat úřad práce, vyřídit si ošetřovné a požádat o pomoc v hmotné nouzi, nyní se již ptají na způsoby, jak vyřešit dluhy nebo jak si nastavit osobní bankrot.

Kromě pendlerů se přitom problémy týkají už i lidí z řad tuzemských zaměstnanců, kterým byl snížen plat nebo nemohli pracovat, protože byli doma s dětmi kvůli zavřeným školám.

„Počet takových lidí narostl. Situace je složitější u těch, kteří přišli o příjem, nejsou schopni splácet závazky a to, že práci nemají, jim ztěžuje cestu k oddlužení a osobnímu bankrotu. To je nejvíc negativní,“ poznamenává Hadaš.

V regionu, kde bylo už před pandemií množství zadlužených lidí, se tak situace ještě zhoršuje. Organizace Člověk v tísni už těm nejpostiženějším na řadě míst v Česku začala poskytovat potravinové balíčky. V kraji si pro ně mohou zájemci přijít do Ústí, Chomutova a Bíliny.

Díky poradnám už řada lidí požádala o odklad splátek

„Od začátku krize se na nás o pomoc obrátilo v celé zemi přes 700 lidí. Podle ekonomů je ve strukturálně postižených regionech několik tisíc obyvatel, kteří se drží těsně nad hranicí chudoby a výpadek jednoho či dvou měsíčních platů pro ně znamená neschopnost zaplatit nájem a snižuje se jim i možnost nákupu potravin. Snažíme se jim tak pomoci,“ uvádí Tomáš Urban, mluvčí Člověka v tísni.

Řada lidí už díky poradnám požádala u bank i společností z nebankovního sektoru o odklad splátek.

„Pokud je to možné, tak ho dostanou. Ovšem v případě, že budou žádat o odklad z důvodu koronavirové krize a nedostatečně tuto souvislost bance nebo věřiteli doloží, riskují úvěrový podvod,“ upozorňuje ředitel Poradny při finanční tísni David Šmejkal.

Aby se lidé nedostali do dluhové pasti, je podle něj nejdůležitější dojednat si splátkové kalendáře, a to nejen s bankami a u nebankovního sektoru, kde je odklad splátek možný na 3 nebo 6 měsíců, ale se všemi věřiteli. Tedy i stavebními spořitelnami, pojišťovnami, pronajímateli bytu či leasingovými společnostmi.

„Snažíme se s klienty upravit jejich rozpočty. Hledáme majetkové i finanční rezervy, a zda je lze využít, aby zbytečně nenarůstaly úroky z prodlení, nehrozilo ještě větší zadlužení nebo až prodej majetku v exekuci. V každém případě musí upravit své výdaje,“ říká Šmejkal.

Vytloukat půjčku půjčkou je začátek dluhové spirály

Nejhorší variantou, jak si v podobné situaci „pomoci“, je vzít si půjčku na splacení těch předchozích.

„Pak velmi rychle roste dluhová spirála. Zvyšují se neustále úroky, poplatky, sankce i celkové zatížení. To může nakonec převážit veškeré příjmy domácnosti. Varujeme proto před splácením starých dluhů novými,“ zdůrazňuje ředitel poradny.

Po loňské novele zákona se na poradny obracejí i podnikatelé, kteří žádají o oddlužení. Situaci mají teď jednodušší. „Dříve na oddlužení nedosáhli kvůli povinné hranici 30 procent, kterou zaplatit museli. Nyní to už neplatí, a obracejí se na nás tak podnikatelé i s velkými dluhy. Není výjimkou, že jde o desítky milionů korun,“ zmiňuje Hadaš.

Jsou jich prý asi dvě desítky. „To u nás v kraji není malý počet. Mají závazky od 4 do 20 milionů, v obrovských částkách se za ty roky pohybují úroky, provozní úvěry a někdy i směnky za kdo ví co,“ přibližuje poradce.

Ještě mnohem horší situace podle něj přitom teprve nastane, až lidem, kteří o místo přišli, skončí výpovědní lhůty. „Pokud zkoušejí práci hledat, doufají, že se jich ta situace moc nedotkne. Kéž by se to podařilo. Ale spíš očekávám, že to horší přijde o prázdninách. Zatím podniky ještě nepřistoupily k hromadnému omezování míst,“ obává se Hadaš.