Podle otce šlo o nehodu a nešťastný souběh okolností, ústavní soudci ale nenašli důvod k zásahu.
„Stěžovatel bezesporu měl jako rodič dohlížet na pohyb a činnost dvaapůlletého poškozeného, a to obzvláště za situace, kdy ponechal otevřené okno v dětském pokoji, k němuž měl poškozený přístup. Stěžovatel o otevřeném oknu věděl, tudíž této okolnosti měl přizpůsobit a upravit i výkon svého dohledu,“ stojí v usnesení senátu se zpravodajem Pavlem Šámalem.
Událost se stala na Litoměřicku v březnu 2023. Chlapec si přistrčil k oknu dětskou židličku, vylezl na parapet a spadl ze čtyř metrů na beton před domem. Utrpěl zranění hlavy a rukou.
Okresní soud v Litoměřicích uložil otci dva měsíce vězení s podmíněným odkladem na jeden rok. Krajský soud v Ústí nad Labem potvrdil rozhodnutí o vině, ale upustil od potrestání. Nejvyšší soud dovolání odmítl.
Nejvyšší soud zrušil trest rodičům, jejichž dítě vypadlo z okna |
Otec v ústavní stížnosti zdůraznil, že odpovědnost rodiče dohlížejícího na dítě nemůže být absolutní, že snaha o maximální ochranu dětí musí mít rozumné hranice a že rizikům při výchově a růstu dítěte nelze zcela předejít. Trestat by se podle stížnosti měla jen transparentní nedbalost, nikoli souhra nečekaných a těžko předvídatelných okolností.
Muž také uvedl, že tehdy dohlížel na dvě děti a v okamžiku pádu věnoval víc pozornosti dceři. Domníval se, že syn je někde u něj. Chlapec však odešel z ložnice do dětského pokoje s otevřeným oknem. Zřejmě se chtěl podívat, jak venku sněží.
„Stěžovateli je třeba přisvědčit v tom, že není v možnostech rodiče vždy zabezpečit nepřetržitý dohled nad dítětem. Pohybuje-li se však dítě útlého věku v prostoru s potenciálním rizikem, kterým je bezpochyby i otevřené okno umístěné vysoko nad zemí, byť v prostředí domova, je třeba vzhledem k velmi nízkému věku konkrétního poškozeného nepřetržitý dohled nad ním bezpodmínečně zabezpečit, což stěžovatel podle učiněných skutkových zjištění neučinil,“ konstatovali ústavní soudci v usnesení.
