Zatímco jiní relaxují třeba u Netflixu, urbexeři se plazí pod ploty, vstupují do chátrajících areálů a fotí místa, která měla dávno zmizet. Komunity nadšenců se rozrůstají – facebookové skupiny, blogy i YouTube kanály plné videí z průzkumu opuštěných objektů ukazují, že urbex přitahuje nejen fotografy, ale i historiky, dobrodruhy nebo prosté milovníky ticha.
Dobré boty, silná čelovka, nabitý mobil, základní lékárnička – to všechno by mělo být samozřejmostí. A hlavně: nikdy nechodíme tam, odkud se nemusíme dostat. To není zbabělost, to je zkušenost.
