Unikátní léčbu, která má výsledky a dramaticky snížila počet nakažených hepatitidou typu C, zajišťuje imunologické oddělení ústecké Masarykovy nemocnice. Primář Pavel Dlouhý je propagátorem léčby, má za sebou stovky vyléčených a v současné době jezdí pomáhat do sousedních krajů, stejně tak objíždí K-centra, kde nakažené žloutenkou typu C vyhledává. S bojem proti žloutenkám má patnáctileté zkušenosti.
Primář Pavel Dlouhý má s bojem proti žloutenkám patnáctileté zkušenosti.
„Před třemi lety se objevily nové a úžasné léky proti viru žloutenky typu C, které virus likvidují snadno a rychle. Do roku 2030 by chtěla Světová zdravotnická organizace (WHO) dosáhnout toho, aby 90 procent nakažených bylo vyléčeno a aby o dvě třetiny klesla úmrtnost na jaterní choroby spojené s tímto virem,“ uvádí Dlouhý.
Můžeme na začátku říci, jak se tato infekce přenáší a jak souvisí se zmíněnými nemocemi jater?
Přenáší se krví. Do roku 1990 hlavně transfuzemi. Pak se začala krev dárců lépe testovat a dnes je tento způsob nákazy opravdu raritní.
Krev dárců se ale testovala a testuje. Jak se to mohlo stávat?
Je malé okénko 14 dní, než se vytvoří protilátky. Když dával krev nakažený, nemuselo se na to v tomto období přijít. Dnes už toto není možné. Objevují se ale ještě pacienti, kteří se před rokem 1990 nakazili při operaci, například při císařském řezu. I ty léčíme. Pro všechny nová léčba znamená významné snížení rizika cirhózy jater, jejich selhání a rakoviny jater. Dnes se virus přenáší hlavně jehlami uživatelů drog, proto se nemoci říká i „feťácká žloutenka“. Po Praze je v kraji nejvíce uživatelů drog, žije zde zhruba šest tisíc lidí zasažených drogovou epidemií. V Evropě je to nejčastější způsob přenosu tohoto vážného onemocnění.
Kdy jste s novou léčbou začali?
Léčba je k dispozici tři roky, my jsme začali před 2,5 lety. Je to bezinterferonová léčba nebo se jí říká DAA, což jsou působící antivirotika. Pacienti nedostávají injekce, ale léky. Máme velmi mnoho pacientů, protože Česko je výjimečné tím, že velká část uživatelů drog je závislá na pervitinu. Ten není možno nijak nahradit. U heroinu funguje metadon nebo subutex. U pervitinu nic není a bohužel 90 procent uživatelů je v Česku na jehle. V západní Evropě je to jen 40 procent. Naše centrum na začátku fungovalo pro Karlovarský i Liberecký kraj a pacienti v pořadníku na novou léčbu čekali i rok. Nyní jsou větší rozpočty a centra začínají fungovat. My máme už 395 lidí po léčbě a zcela zdravých. To je celá řada krásných příběhů, kdy nám pacient vodí ukázat své děti a chlubí se, že mají práci, rodina je přijala a už se jich neštítí. Přestože léky nejsou levné, léčbou šetříme obrovské peníze do budoucna.
Jaké jsou další možnosti přenosu viru hepatitidy C kromě drog?
Při pohlavním styku s nakaženou osobou a bohužel i přenosem z nakažené matky na dítě. Týká se to 5 až 7 procent dětí narkomanek a jejich osud může být velmi vážný. Do 12 let věku pro ně bohužel zatím nemáme léčbu ani dnes. Přitom infekce je vnímána jako nemoc narkomanů. Není to ale pravda, protože infikované jehly mohou ležet kdekoli – na pískovišti, kde si hrají malé děti, nebo v městské hromadné dopravě.
Tato infekce má následky na zdraví lidí a zdravotní systém stojí neskutečné peníze. Ročně se nakazí v Česku tisíc lidí, a pokud nejsou léčeni, vyvíjí se u nich chronický zánět jater. Játra jsou ústřední chemickou továrnou organismu, ve kterém se například odbourávají živiny z potravin. Ty se dál rozbourají na prvky a z nich se v játrech staví důležité látky na metabolické pochody. Je to klíčový orgán. Pokud je v játrech zánět, postupně se jaterní tkáň nahrazuje vazivem. Takovou šlachou, která nic neodbourává ani nevyrábí. Problém je, že funkce jater upadá, vazivo je tvrdé a játry špatně protéká krev. Dochází k otokům, zežloutnutí, krvácivým poruchám, zmatenosti i psychickým poruchám. A pacient může zemřít na selhání jater.
Pokud se na to přijde v rozumné době, například ve stadiu cirhózy, musí se udělat transplantace jater, což je velmi nákladný výkon, a navíc pacient musí doživotně brát léky, které oslabují jeho imunitu. Kdo má zánět způsobený virem žloutenky B nebo C, tisícinásobně u něj stoupá riziko, že v játrech vznikne rakovina. V mnoha evropských zemích a Americe je hepatitida C nejčastějším důvodem k transplantaci jater. Pokud by se nám tuto infekci podařilo vymýtit, dramaticky klesne úmrtnost a stát ušetří obrovské peníze.
Jak vypadá nová léčba, jak dlouho trvá?
Nové tablety se užívají dva až tři měsíce. Jsou úžasně účinné, vyléčíme 99 lidí ze 100. Navíc pacienti léky báječně snášejí, nemají žádné vedlejší účinky. Pokud jde o vyléčené, jdou to převážně mladí lidé, kteří mají vyřešený drogový problém.
Jak se dříve hepatitida C léčila?
Zcela na začátku pouze B-komplexem a lipovitanem. Potom jsme léčili interferonem. Byly to injekce, které pacient dostával rok. Léčba byla spojena s velkými nežádoucími účinky, lidé měli zimnice, třesavky a vyrážky, padaly jim vlasy, poškozovalo jim to štítnou žlázu, měli těžké chudokrevnosti a třeba i deprese... Byla to vlastně taková chemoterapie a 4 z 10 pacientů jsme po roce trápení museli říci, že to bohužel neuspělo a infekci mají dál. Neuměli jsme jim pomoci.
Zmínil jste, že léčba je velmi drahá. Kolik stojí a kolik peněz se díky ní ušetří?
Půl milionu korun, což je pro jednoho pacienta, ale zdravotní pojišťovna ušetří pět milionů, které by dala za operace a doživotní léčby. Hlavně nemocí nejsou ohroženi další lidé a před epidemií se ochrání celá populace. Je tedy potřebné, aby fungovala nízkoprahová centra a vyměňovaly se stříkačky. Ministerstvo zdravotnictví nyní připravuje návrh, aby byly maminky v těhotenství kromě na HIV a syfilis testovány i na hepatitidu C. Kdyby se nám v Česku podařilo do roku 2030 vymýtit virus, bylo by to úžasné. Děláme pro to všichni mnoho. Byl bych strašně rád, kdybychom byli mezi prvními zeměmi, kde se to podařilo. Nová léčba je opravdu zázrak, druhý největší po léčbě HIV, která se daří díky profesoru Antonínu Holému.
