Nic neovlivnilo světové hornictví tak jako Krušné hory, říká geolog

  7:27aktualizováno  7:27
Michal Urban je někdy označován za otce projektu „UNESCO pro Krušné hory“. Ovšem zcela jistě o Krušnohoří ví ohromné množství zajímavých informací. Vždyť ho prochodil křížem krážem už jako kluk s geologickým kladívkem v ruce.

Od roku 2014 působí Michal Urban jako ředitel obecně prospěšné společnosti Montanregion Krušné hory / Erzgebirge. | foto: Václav Šlauf, MAFRA

Od roku 2014 působí Michal Urban jako ředitel obecně prospěšné společnosti Montanregion Krušné hory / Erzgebirge. Ze své pozice a díky svým znalostem zpracovával českou část dokumentace k žádosti o zápis Hornické kulturní krajiny Erzgebirge/Krušnohoří na Seznam světového dědictví UNESCO.

Fotogalerie

Co vás zápis, jako pro člověka, který se výraznou měrou podílel na tvorbě nominace, znamená?
Mám samozřejmě obrovskou radost z toho, že se zápis Krušnohoří mezi památky UNESCO podařil. Je to pro mě vyvrcholení téměř deseti let intenzivní práce, která, jak doufám, bude mít pozitivní přínos pro celý region a jeho obyvatele. Tento úspěch by ovšem nebyl možný bez spolupráce desítek lidí na české i saské straně hranice, v Česku pak především kolegů z ministerstva kultury, Národního památkového ústavu, krajů a obcí i mnoha externích odborníků. Všem bych chtěl za skvělou součinnost poděkovat.

Jste hlavním autorem české části nominační dokumentace. Povězte, čím je Krušnohoří tak výjimečné a proč si zaslouží být na seznamu UNESCO?
Není žádný jiný region na světě, který by ovlivnil vývoj hornictví tolik jako právě Krušné hory. Díky těžbě a zpracování rud se zde zrodily desítky nových technologií a vědeckých poznatků, které se později úspěšně uplatnily po celém světě, byl zde vytvořen systém centrálně řízeného hornického průmyslu, který sloužil jako model pro další regiony v Evropě, byl tu položen základ novodobé báňské legislativy a báňského školství. Zvláště v první polovině 16. století byly Krušné hory nejvyspělejším světovým technologickým centrem a v této době se zde vyvinul i tolarový měnový systém, který ovlivnil podobu evropských měnových systémů na více než 300 let. I jméno amerického dolaru má svůj původ v jáchymovském tolaru. Díky mimořádné bohatosti a pestrosti rud, které byly po staletí těženy na mnoha místech Krušných hor, se zde od 12. do 20. století vytvořila přeshraniční hornická kulturní krajina se stovkami hornických památek v nadzemí i podzemí a s bezprecedentně hustou sítí horních měst, která je jedinečná i ve světovém měřítku. Hornický region Erzgebirge/Krušnohoří prostřednictvím svých 22 součástí v Sasku a Česku dokládá způsoby těžby a úpravy různých rud ve všech obdobích od pozdního středověku do nedávné minulosti, především pak rud stříbra, cínu, kobaltu, železa a naposledy uranu.

Michal Urban

  • Je mu 61 let.
  • Narodil se v Praze, kde i vystudoval katedru geologie Přírodovědecké fakulty UK.
  • Od roku 2014 působí jako ředitel obecně prospěšné společnosti Montanregion Krušné hory / Erzgebirge.
  • Je autorem české části dokumentace k žádosti o zápis Hornické kulturní krajiny Erzgebirge/Krušnohoří na Seznam světového dědictví UNESCO.
  • Společně s dalšími autory napsal encyklopedii Horní města Krušných hor.

Kdy jste vy osobně poprvé poznal, že jsou Krušné hory výjimečné? Co vás na nich zaujalo?
Coby zájemci o mineralogii mi už na základní škole bylo jasné, kolik toho Krušné hory přinesly tomuto oboru. Ale během vysokoškolského studia i později se moje profesní kroky vydaly poněkud jiným směrem a „teprve“ před asi patnácti lety jsem se začal více věnovat i historii krušnohorského hornictví a jednotlivých báňských revírů. Spolu s podobně postiženými kolegy jsme pak začali objevovat to, co už zjistila řada badatelů před námi, že zejména v oblasti vývoje báňských technologií a technik těžby a zpracování rud mají Krušné hory často světový primát. Jasně to pak vyplynulo ze srovnání s jinými těžebními regiony ve světě, které bylo nezbytnou součástí žádosti o zápis Hornického regionu Erzgebirge/Krušnohoří mezi památky UNESCO.

Jste geolog a sbíráte kameny. Které minerály jsou podle vás v Krušných horách nejzajímavější a nejcennější?
Geolog jsem vzděláním, ale už dávno ne profesí a ke sběru minerálů se dnes bohužel dostanu jen velmi zřídka. Krušné hory jsou mimořádně bohatým nalezištěm nerostů a zejména Jáchymov je se svými zhruba 450 popsanými nerostnými druhy jednou z nejbohatších mineralogických lokalit na světě. Z oněch 450 druhů je přitom přes 50 takových, které byly v Jáchymově nalezeny vůbec poprvé na světě. Také tímto číslem se Jáchymov řadí do absolutní světové špičky. Dobře si v tomto ohledu vede i saský Schneeberg. Mě osobně vždy lákaly zejména primární stříbrné rudy, které se kdysi ve Freibergu, Jáchymově a na dalších místech nacházely v překrásných ukázkách, jejichž ceny mohou šplhat do stovek tisíc korun. Jejich nálezy jsou dnes ovšem prakticky nemožné. Velice zajímavé jsou také sekundární nerosty uranu, kobaltu, niklu nebo vizmutu, kterých bylo z Krušných hor popsáno velké množství. Ale dnes mám radost, když se mi na některé méně známé lokalitě podaří najít třeba jen kousek kasiteritu (cínovce), a ani nemusí být nijak zvlášť vzhledný.

V jednom z rozhovorů jste řekl, že vás Krušné hory fascinují tím, že mají „mluvící historii“. Můžete vysvětlit, jak jste to myslel?
V Krušných horách můžete téměř na každém kroku narazit na pozůstatky hornické činnosti sahající i stovky let daleko. Jsou zde rýžoviště cínovce, staré štoly a šachty, rozsáhlé povrchové dobývky, haldové a pinkové tahy, umělé vodní příkopy a vodní nádrže, místa, kde se drtila, upravovala a tavila ruda, staré cesty spojující dnes již dávno neexistující sídla nebo báňské areály. Všechna taková místa podávají výmluvné svědectví o práci a životě mnoha generací našich předků. V tomto se Krušné hory liší od většiny jiných míst v Česku, jejichž historie není v krajině zdaleka tak dobře zapsána jako v Krušnohoří.

V 16. století byla tato oblast světovou jedničkou v těžbě rud a jáchymovský tolar dal jméno americkému dolaru. Co se o této době ví?
Právě proto, že v 16. století byly Krušné hory na vrcholu svého báňského rozvoje a jejich význam daleko přesahoval hranice Českého království a Saského kurfiřtství, je toto období po báňsko-historické stránce zpracováno velice důkladně, asi nejpodrobněji ze všech báňských regionů ve světě vůbec. Vývoji hornictví, hutnictví, mincovnictví, ale i souvisejícím sociálním a kulturním aspektům se věnuje dlouhá řada speciálních studií, které těží i z toho, že historických pramenů týkajících se 16. století je obrovská spousta. Mezi ně musíme zařadit i práce Georgia Agricoly, kdysi jáchymovského městského lékaře, který shrnul své poznatky o hornictví té doby do několika monografií, jež se staly základními učebnicemi báňských věd na více než 200 let.

Jakým způsobem se dnes mapují hornická díla a kolik jich přibližně na české straně Krušných hor je? Jen v Hornickém regionu Krupka jich je neuvěřitelných 173…
K lokalizaci starých důlních děl se v poslední době využívají zvláště letecké laserové skeny, které jsou schopné odhalit i nevelké terénní nerovnosti a v kombinaci s terénním průzkumem výrazně rozšiřují naše znalosti. Stará důlní díla eviduje Česká geologická služba, ale její registr obsahuje jen zlomek děl, která za staletí v Krušných horách vznikla. Jen v českém Krušnohoří lze jejich počet odhadovat na několik tisíc, mnohá z nich však zanikla beze stopy a znovu objevit je lze někdy jen díky náhodě, jak tomu bylo nedávno třeba v případě unikátních středověkých stříbrných dolů v saském Dippoldiswalde.

Takže lze s jistotou říci, že v Krušných horách jsou štoly, které nejsou vůbec v mapách?
Těch, o kterých se neví, je pravděpodobně mnohem víc než těch, jež jsou známé. Například jen v Jáchymově vzniklo krátce po jeho založení v roce 1516 přes 900 dolů, které sice často známe jménem, ale o jejich umístění se většinou můžeme jen dohadovat.

Věříte, že po zápisu na seznam UNESCO hodně vzroste návštěvnost hornických měst na české straně Krušných hor? Přece jen německý Freiberg či Schneeberg jsou asi atraktivnější.
Sice to možná nebude dramatický a okamžitý nárůst, ale o tom, že se počet návštěvníků zvýší, jsem přesvědčen. I naše horní města, jako jsou Jáchymov nebo Krupka, mají návštěvníkům hodně co nabídnout. Bude to ovšem záviset především na městech samých a jejich obyvatelích, jestli se nové šance chopí a zúročí turistický potenciál, který tu nepochybně je. Že to jde, dokazuje jasně příklad Božího Daru. České Krušnohoří se navíc v důsledku odsunu většiny původního německého obyvatelstva po druhé světové válce a nižší míry industrializace liší od toho saského tím, že se zdejší hornická krajina často dochovala v autentičtější, zachovalejší a romantičtější podobě.

Státní podnik Diamo v únoru oznámil, že u Krupky provede průzkum starých důlních děl kvůli možné těžbě cinvalditu (lithia) a dalších nerostů. Nenaruší to podle vás nějak nynější zápis na seznam UNESCO?
Jakýkoli zásah, který by narušil podobu historické krušnohorské hornické krajiny v místech zapsaných na Seznam světového dědictví, by pro celý statek mohl znamenat vážné ohrožení. A nemusí jít jen o těžbu nerostných surovin, ale třeba i o lesnickou nebo zemědělskou činnost. Mnohé hornické památky, jako jsou například haldy, pinky nebo vodní díla, jsou jen malých rozměrů a nešetrné lidské počínání je může nevratně zničit. Proto také všechny krajinné areály zapsané v českém Krušnohoří na Seznam světového dědictví byly již s předstihem prohlášeny za památkové zóny, aby se riziko poškození krajiny lidskou činností snížilo, což je i případ širokého okolí Krupky. K tomu navíc přistupuje rozsáhlá ochrana přírody a krajiny. Jakákoli činnost, která by mohla negativně ovlivnit zdejší montánní památky, by musela být konzultována s orgány památkové péče.

Věříte, že se tady vůbec někdy začne těžit lithium?
Osobně jsem k těmto plánům, pokud jde o hlubinnou těžbu, poněkud skeptický, získávání lithia z obrovských, snadno těžitelných ložisek, jaká se vyskytují například v Bolívii, Chile nebo Argentině, je ekonomicky mnohem efektivnější. Na saské straně už sice tamní báňský úřad v roce 2017 jedno povolení k těžbě lithných slíd vydal, konkrétně pro oblast Zinnwaldu, těžba se však ani po téměř dvou letech od přidělení licence nerozběhla a společnost, která licenci má, dosud ani nepředstavila jasné plány, jak by to mělo probíhat. V českém Cínovci má společnost Geomet stanovena tři průzkumná území s platností až do roku 2022, ale přestože její mateřská společnost European Metals Holdings pravidelně vydává optimistické zprávy o nárůstu stavu zjištěných zásob rudy, konečná studie proveditelnosti se zatím stále odkládá.

Autor:

Nejčtenější

Znásilnění šestnáctileté, z nějž je obviněný cizinec, míří k žalobci

Muž původem z Afriky obviněný ze znásilnění a majetkové trestné činnosti na...

Vyšetřování červnového znásilnění šestnáctileté dívky na Litoměřicku, z něhož je obviněný cizinec v minulosti neúspěšně...

(Ne)létám v oblacích. Francouz o uspokojení, dluhu i zvedání ramen

Pavel Francouz

Zažívá nejklidnější léto za poslední roky. „Dřív to byl chaos. Měl jsem pár týdnů volna, kdy jsem se snažil věnovat...

Politik začal opravovat vilu v ghettu, už se k němu vloupal zloděj

Poničené dveře u Globočníkovy vily.

Litvínovský zastupitel Petr Globočník začal před několika týdny zvelebovat zchátralou vilu na sídlišti Janov, kam se...

Skupinka výtržníků napadla dva chlapce. Útočníky policie zná, hochy hledá

Skupinka výtržníků napadla dva chlapce. Útočníky policie zná, hochy hledá

V obchodním centru Fórum v Ústí nad Labem napadla skupinka výtržníků dva chlapce. Ústečtí policisté žádají veřejnost o...

Vosy si ve stodole udělaly metrové hnízdo, majitel dostal pět žihadel

Obrovské vosí hnízdo se nacházelo ve stodole v Račeticích na Chomutovsku.

Obrovské vosí hnízdo zlikvidovali dobrovolní hasiči v Račeticích na Chomutovsku. Hmyz totiž začal útočit na majitele...

Další z rubriky

V zoo kritizované kvůli mrtvému nosorožci musela náhle skončit mluvčí

Samice nosorožce tuponosého Zamba dostala v roce 2017 v ústecké zoologické...

Ústečtí opoziční zastupitelé tvrdě kritizují nečekanou výpověď pro dlouholetou mluvčí tamní zoologické zahrady Věru...

Znásilnění šestnáctileté, z nějž je obviněný cizinec, míří k žalobci

Muž původem z Afriky obviněný ze znásilnění a majetkové trestné činnosti na...

Vyšetřování červnového znásilnění šestnáctileté dívky na Litoměřicku, z něhož je obviněný cizinec v minulosti neúspěšně...

Vosy si ve stodole udělaly metrové hnízdo, majitel dostal pět žihadel

Obrovské vosí hnízdo se nacházelo ve stodole v Račeticích na Chomutovsku.

Obrovské vosí hnízdo zlikvidovali dobrovolní hasiči v Račeticích na Chomutovsku. Hmyz totiž začal útočit na majitele...

60 % žen předstírá orgasmus. Proč tomu tak je?
60 % žen předstírá orgasmus. Proč tomu tak je?

Na 8. srpna připadá mezinárodní den ženského orgasmu! Jak svátek vznikl a proč ženy orgasmus někdy předstírají?

Najdete na iDNES.cz