Řada ze starostů navíc upozorňuje i na špatnou jazykovou vybavenost pracovníků v turistickém ruchu či celkově slabou síť služeb.
„Pro nás byla velká čest dostat se na ten seznam a obrovská šance nalákat sem turisty, zároveň je to ale velký závazek. Je zapotřebí každodenní práce, služby a aktivity s tím související musí být v perfektním stavu,“ popsal zkušenosti s fungováním Pavel Pacal, starosta Třebíče.
„Jakékoliv zásahy v území, které je památkou UNESCO, jsou pod přísnými regulativy a je potřeba si to ohlídat. Myslím si ale, že pozitiva jednoznačně převažují,“ dodal Pacal.
Právě Třebíč byla na dlouhých 16 let posledním českým městem, jejíž památky - židovská čtvrť a bazilika svatého Prokopa - se na Seznam světového dědictví dostaly.
Od soboty už to neplatí, Českou republiku zde nově reprezentují i Národní hřebčín v Kladrubech a Hornický region Krušnohoří/Erzgebirge. Rozhodl o tom Výbor světového dědictví na svém 43. zasedání v ázerbájdžánském hlavním městě Baku.
„Samozřejmě z toho máme radost, na druhou stranu to bude přinášet i určitá negativa, na která se musíme připravit, ať už jde o realizaci parkovišť, další stavební práce nebo dojednání podmínek s CzechTourismem. V tuto chvíli je to ale moc čerstvé, zatím nemáme vytvořený žádný harmonogram toho, co všechno budeme muset udělat,“ přiznal starosta Jáchymova Bronislav Grulich.
„Očekáváme větší návštěvnost celého regionu a doufáme, že značka UNESCO přinese zvýšení cestovního ruchu v této oblasti,“ přidala se Jana Müllerová, starostka Loučné pod Klínovcem.
Na větší zájem turistů se její radnice připravovala déle. „Máme zpracovaný nový územní plán, ve kterém se kladl důraz na plochy, jež budou v budoucnu zastavěné a na kterých budou chtít developeři stavět,“ sdělila. Sama počítá se stavbou apartmánových domů nebo penzionů.
Podle starosty Třebíče Pavla Pacala se zájem turistů v roce 2003, kdy byla Třebíč zapsána na Seznam světového dědictví, zvýšil o desítky procent.
„Přesná čísla nyní před sebou nemám, ale šlo převážně o turisty ze zahraničí. Město pro ně vybudovalo informační centra, doprovodnou infrastrukturu cestovního ruchu a nezbytná byla samozřejmě i propagace,“ sdělil s tím, že potřebná byla i jazyková vybavenost pracovníků informačních center.
„Musí být schopní obsloužit všechny výpravy, které sem zamíří. Samozřejmostí je angličtina, němčina a důležitá je i francouzština,“ podotkl Pacal.
Jazyková bariéra je velký problémem
Právě jazyková bariéra pracovníků ve službách a pohostinství by podle starostů obcí z Krušných hor mohla být problémem.
„Máme u nás hory, lázně a hornické památky. Region Jáchymovsko funguje, ale vstup do UNESCO vytváří předpoklad, že ho budou navštěvovat i jiní hosté než lyžaři a cyklisté. Zatím netušíme, co všechno to bude obnášet,“ připustil Grulich.
„Nevíme, kolik lidí může dorazit. Infrastruktura sice vybudována je, ale služby a průvodci, na to se ještě budeme muset připravit. Řada lidí se tady domluví německy, angličtina je ale, jak se říká, pole neorané. Čeká nás hromada práce,“ zmínil Grulich.
Podle něj bude třeba posílit rozpočet infocentra a zajistit i propagaci. „A nejspíše sehnat i anglicky hovořící průvodce,“ dodal starosta Jáchymova.
V Božím Daru už jsou na všechno připraveni
To v sousedním Božím Daru už jsou prý na všechno připraveni. „Máme vybudovaná infocentra, naučné stezky, a dokonce i novou vyhlídkovou věž,“ sdělil místostarosta Jaroslav Formáček.
„Jestli nás něco trápí, tak je to stav hotelového komplexu na Klínovci. Už dnes jsme poměrně významným centrem cestovního ruchu a to, co jsme dříve zažívali jen v zimě, v posledních letech zažíváme i v létě. Je tedy otázka, jestli nakonec nebudeme muset cestovní ruch u nás spíše regulovat a ve spolupráci s Abertamy, Horní Blatnou a Jáchymovem tlačit turisty spíše tímto směrem. I díky vazbě na Klínovec u nás totiž nemáme o turisty nouzi v žádném období,“ dodal Formáček.
