„Z hlediska infekčních chorob je zásadní informace, že příchod uprchlíků žádným způsobem neovlivnil epidemiologickou situaci ani počet hospitalizovaných na severu Čech i v celém Česku. Neměli jsme ani žádné Ukrajince hospitalizované se závažným případem covidu na našich lůžkách. Ukrajinští pacienti s covidem byli sledováni pečlivě, tvořili ale výrazně menší podíl než čeští pacienti. Je dobrá zpráva, že na covidovou epidemii příchod uprchlíků vliv neměl,“ uvedl primář infekčního oddělení ústecké nemocnice Pavel Dlouhý.
Dobrým pomocníkem ve vyhledávání nemocných v Česku jsou například i kontroly při vstupu do práce nebo nutné zdravotní potvrzení před nástupem dětí do škol a školek.
„Pokud se u pacienta diagnostikuje TBC, je hospitalizován do doby, než přestane vylučovat bacily TBC. Lékaři také vyhledávají lidi, se kterými byl nemocný v kontaktu, aby se zabránilo šíření nemoci. Kontaktní osoby čeká léčba, která může trvat několik měsíců i let,“ přiblížila ředitelka krajských hygieniků Lenka Šimůnková s tím, že jeden zachycený nemocný z Ukrajiny není nic vážného. „Každý rok totiž v Česku TBC onemocní téměř 500 lidí,“ dodala Šimůnková.
Nejde ale jen o tuberkulózu, hygienici sledují i další infekční onemocnění, třeba černý kašel či spalničky, která se na Ukrajině vyskytují častěji než u nás. Zatím žádný případ nezaznamenali.
„Tato onemocnění mají lékaři hlásit, ale v současném vytížení se může stát, že na to zapomenou. Proto každý týden pediatry i praktické lékaře obvoláváme. Obávám se na podzim černého kašle nebo spalniček. Loni byla kvůli nízké proočkovanosti na Ukrajině epidemie spalniček, kvůli odmítačům očkování ale byla i u nás,“ zmínila Šimůnková.
Nic mimořádného pro zdravotníky
Pro pacienty, kteří utekli před válkou, pak zařídila společnost Krajská zdravotní speciální ambulance - takzvané UA pointy - ve svých nemocnicích v Děčíně, Mostě a Ústí. V těchto ambulancích se domluví ukrajinsky.
Lékaře překvapilo, že běženci vyhledávají zdravotní péči méně, než očekávali.
„Čekali jsme větší nápor uprchlíků. Zřejmě se o část postarají praktičtí lékaři, část Česko již opustila a část žádnou zdravotní péči nevyžaduje,“ řekl primář Dlouhý, který má UA pointy pod dohledem.
Podle něj se zdravotníci s ničím mimořádným nesetkali, péči poskytovali v případě chronických chorob, vysokého tlaku, cukrovky, nemoci štítné žlázy nebo běžných akutních infekcí dýchacích cest nebo při průjmových obtížích.
V případě běžných dětských chorob měli lékaři obavy z nižší proočkovanosti, protože na Ukrajině je v průměru o 10 procent nižší než v Česku.
„V tuto chvíli je zde už většina uprchlíků s dětmi déle než měsíc. Víme, že inkubační doba, to znamená od nákazy do počátku příznaků onemocnění, je u infekcí, kterým lze předejít očkováním, kratší než tři týdny. Žádná z nich netrvá déle, než se projeví. Pokud by si někdo takovou infekci přivezl, už bychom to věděli, už by se infekce projevila. Nic takového se ovšem nestalo,“ sdělil Dlouhý.
