Učitelka Zdena Zlatníková ukazuje svým prvňáčkům velká písmena. Aby děti uměly...

Učitelka Zdena Zlatníková ukazuje svým prvňáčkům velká písmena. Aby děti uměly správně psát, naučí je Zlatníková nejprve velká písmena, pak teprve do výuky včlení písmena malá. | foto: archiv Zdeny Zlatníkové

Funguje to, říká učitelka prvňáčků. Děti si u počítačů ukazují i zvířata

  • 13
Zdena Zlatníková učí v tomto školním roce v Povrlech na Ústecku prvňáčky. Online výuku vidí optimisticky. „To, jak se teď učíme, posouvá dál nejen děti, ale i nás učitele. Klady má i přítomnost rodičů, kteří mají přímo před očima, jak se jejich děti zlepšují,“ pochvaluje si.

Můžete přiblížit, jak složitá je výuka prvňáků v době koronaviru?
Bylo by pro ně samozřejmě jednoznačně lepší, kdyby byli ve třídě a měli denní kontakt s učitelem a spolužáky. Ale připravili jsme pro ně online výuku, na kterou si teď všichni zvykáme, a můžu říci, že se to zatím docela daří. Děti se na hodiny moc těší, jsou rozděleny do několika menších skupinek a každá tato skupina pracuje dvacet až třicet minut denně.

Má online výuka nějaká specifika? Udrží u ní děti pozornost?
Děti u toho kupodivu vydrží, po deseti minutách se jim snažíme střídat předměty a činnosti. Často se do toho prolínají uvolňovací cviky a samozřejmě pracujeme i s básní, hláskovou analýzou nebo jim dáváme diktát vět. Děti to perfektně zvládají. V matematice zase píšeme číslice, porovnáváme čísla, pracujeme s kartami a podobně. Při online výuce pracujeme s učebnicemi, pracovními sešity a zatím plníme vše, co je třeba. Výhoda je i v tom, že rodiče jsou vedle žáčka a pomáhají mu.

Dostávají žáci i domácí úkoly?
Ano, dostávají. Například dokončení nějakého cvičení nebo mají úkol s obtahovacím cvičením či uvolňováním ruky.

Kolik dětí je v každé skupině? A nestává se vám, že vyrušují?
Nevyrušují téměř vůbec. V každé skupince je kolem pěti dětí. Na začátku hodiny se vždy přivítáme a řekneme si, čím se budeme v dané hodině zabývat. Pak si děti vypnou mikrofon, a když máme cvičení a potřebujeme, aby dítě odpovídalo, tak si ho zase zapnou. Děti už to ovládají perfektně. Vždy tak mluví jen jedna pusa, abychom se netloukli a vzájemně se slyšeli. Práci prezentujeme i na mazací tabulky a děláme na nich hodně práce, v matematice, češtině, ale i v prvouce.

Předpokládám ale, že začátky nebyly jednoduché. Na internetu se množí příběhy rodičů, jejichž děti při online výuce zažívají úsměvné situace, například marně hledají učebnice nebo jim do záběru přijdou mladší sourozenci. Máte i takové zkušenosti?
Samozřejmě to ze začátku nebylo jednoduché. Úsměvné historky máme, například když se děti na začátku vítají nebo na konci loučí. Je krásné vidět, jak si přes počítače mávají. Vtipné bylo i to, když nám jedna holčička chtěla po výuce něco ukázat a donesla před monitor potkana. Další zase spolužákům ukazovala štěně malého buldočka, které dostala k narozeninám. Výuku to ale nijak nenarušuje, opravdu to jede a funguje. A je vidět, že je to moc baví, a že se na sebe těší.

Pokud si na to jednou zvyknou, klidně by tak mohly pokračovat. Na druhou stranu od kolegyní, které učí 2. třídu a loni měly distanční výuku, vím, že letos 1. třídu pořád malinko dohánějí, hlavně psaní písmen a čtení. Ale každá třída je jiná a záleží i na tom, jak se do výuky zapojí rodiče.

Zdena Zlatníkováučitelka první třídy

Školy se uzavřely už v říjnu, jak moc to prvňákům zkomplikovalo život? Přece se do té doby nemohly naučit správně psát. Mohou je to vůbec naučit rodiče?
My ve škole používáme genetickou metodu, kdy se děti učí psát na bázi velkých písmen a slovo, které čtou pomocí hláskovací metody, zároveň i píšou. Je to metoda, kdy se děti nejprve naučí velká písmena abecedy a až potom se doplní všechna malá. Do toho pořád používáme uvolňovací cviky, kdy uvolňujeme zápěstí, loket, ramenní kloub a uvolňujeme a zlepšujeme i motoriku ruky. Máme i různá logopedická cvičení, různé básničky k daným písmenům. Děti to bez problémů zvládají, jsou moc šikovné. Nevidím v tom problém.

Je distanční výuka složitější v tom, že dětem chybí sociální kontakt, který by normálně měly?
Je pravda, že sociální kontakt jim hodně chybí. Ale tím, že v průběhu výuky vidí alespoň pár kamarádů, tak je to potěší a mají z toho radost. Samozřejmě je výuka přes video složitější, hlavně tím, jak je to zkrácené. Neuděláme vše, co bychom chtěli, ale jen to nejdůležitější.

Může mít tato generace do budoucna handicap, obzvlášť pokud by školy byly zavřené déle?
Pokud mají děti pravidelnou přípravu a pravidelnou účast na výuce, myslím si, že to pro ně nebude výrazný problém. Pokud si na to jednou zvyknou, klidně by tak mohly pokračovat. Na druhou stranu od kolegyní, které učí 2. třídu a loni měly distanční výuku, vím, že letos 1. třídu pořád malinko dohánějí, hlavně psaní písmen a čtení. Ale každá třída je jiná a záleží i na tom, jak se do výuky zapojí rodiče. Pak děti nemusí mít žádný skluz.

Jak hodnotíte distanční výuku z pohledu učitelky?
Pokud si splníme podle osnov to, co si máme splnit, tak si myslím, že je super, že to v této složité době můžeme alespoň nějak učit. Když to nejde jinak, tento typ výuky má něco do sebe. Učíme se my učitelé, ale i děti. Není to na škodu tím projít, pro všechny je to škola života. Navíc to dětem může dát i nějakou počítačovou gramotnost.

Někteří rodiče ale doma nemají internet nebo počítač. Nejsou jejich děti znevýhodněné?
Naše škola zapůjčila počítače a tablety dětem, které je neměly, takže v mých skupinách nikdo takový není. Pokud to v jiných třídách nejde, jsou pro děti připravené pracovní listy a zadání, které si mohou rodiče ve škole vyzvednout.

Je předmět, který pro prvňáky přes video nejde vyučovat?
Asi jen tělocvik, i když u něj můžeme některé cviky dělat přes video. Jde například o cviky, které pomáhají ke správnému držení těla.

Co říkají na online výuku rodiče?
Zatím od nich máme jen kladné ohlasy. Naším cílem je, aby děti nestagnovaly, ale posouvaly se dál. Aby pro ně byla 1. třída hrou, ale zároveň, aby se hezky učily a bavilo je to. Výuka ve škole i online výuka mají svá specifika a svá kouzla.