Data vyplývají z výzkumu společnosti Anreva Solution, který si objednal Ústecký kraj. Zúčastnilo se ho na 4 tisíce pedagogů. Výsledky bude kraj předávat obcím s rozšířenou působností, pod které spadají zejména základní školy.
Podle autorů průzkumu je duševní pohoda nižší u pedagogů ze základních škol a gymnázií, lépe jsou na tom učitelé středních odborných škol. Z výzkumu dále vyplývá, že pro více než třetinu učitelů jsou silným stresovým faktorem administrativní povinnosti, jež jim dlouhodobě ubírají čas i energii.
Výzkum se uskutečnil mezi pracovníky základních a středních škol, dotazník vyplnilo 3 897 respondentů z celého kraje – kromě učitelů také školní psychologové, speciální pedagogové, asistenti i sociální pracovníci. Jde o jeden z nejrozsáhlejších průzkumů tohoto typu v České republice.
Máme 80 procent romských dětí, pětky raději nedáváme, říká ředitelka školy |
Učitelé často uvádějí, že hlavní příčinou stresu je dlouhodobé pracovní přetížení a nedostatek odpočinku. Přes 70 procent respondentů přiznalo, že si práci často nosí domů a tráví večery přípravou na vyučování, opravováním písemek či administrativou. Čtyři z deseti učitelů uvedli, že v posledním roce pocítili zhoršení psychického nebo fyzického zdraví. „Učitelé často mluví o tom, že jejich práce nikdy nekončí. Mají pocit, že musí být neustále k dispozici žákům, rodičům i vedení školy,“ popisuje sociolog a vedoucí výzkumného týmu Roman Petrenko ze společnosti Anreva Solution.
Právě psychické vyčerpání a neschopnost se od práce odpoutat jsou podle odborníků hlavními faktory, které vedou k vyhoření. Typickými projevy jsou nespavost, podrážděnost, únava, ale i ztráta smyslu a vnitřní motivace.
Zhruba 15 procent dotázaných uvedlo, že práce pro ně začíná být spíše zdrojem napětí než radosti. „Vyhoření není o slabosti. Je to přirozený důsledek dlouhodobého stresu, nedostatku uznání a vysokých nároků, které si často kladou sami učitelé,“ doplňuje Petrenko.
Výzkum zároveň ukázal, že zhoršená duševní pohoda se neváže jen na školy v sociálně vyloučených lokalitách. Pedagogové z těchto oblastí nevykazovali výrazně vyšší míru stresu. Často se zde podle odborníků daří zavádět kompenzační mechanismy, které pomáhají zvládat náročné situace.
Děti učí úředníci i ajťáci. Bez praxe. Česku chybí dvanáct tisíc učitelů |
Podle vedoucího odboru školství, mládeže a tělovýchovy Romana Kováře se kraj zaměří především na podporu ředitelů a vedení škol, které hraje v pracovním klimatu klíčovou roli. „To základní, co z výsledků vyplývá, je potřeba větší podpory ředitelů v této oblasti. U škol, kde se v poslední době měnilo vedení, sledujeme, jak se mění klima a atmosféra. Na konci funkčního období pak hodnotíme, jestli se sbor cítí lépe, nebo hůře,“ uvádí Kovář s tím, že noví ředitelé zároveň mohou požádat o radu zkušenější vedení z jiných škol.
Kraj chce zároveň omezit přetížení pedagogů administrativou, kterou většina z nich označila za jeden z největších problémů. „Společnost Krajská majetková, která dosud fungovala spíše v omezeném režimu, bude od příštího roku rozšířena a postupně převezme část agendy spojené s výběrovými řízeními. Chceme, aby se ředitelé i učitelé mohli věnovat hlavně výuce a vedení školy, ne úředním úkonům,“ říká hejtman Richard Brabec (ANO).
Snad pomůže digitalizace
Podle něj by situaci mohla zlepšit také digitalizace některých procesů. „Jsou agendy, které pedagogové musí vyplnit. Otázka je, aby nevyplňovali jednu tabulku čtyřikrát. Digitalizace, která nyní do školství vstupuje, by to mohla zásadně zjednodušit,“ poznamenává náměstkyně hejtmana pro školství Jindra Zalabáková (ANO).
Z výzkumu také vyplývá, že duševní kondice pedagogů se napříč krajem výrazně liší. Zatímco některé školy trápí přetížení a nedostatek podpory, jiné fungují na základě důvěry, spolupráce a pozitivního klimatu. A právě to se podle odborníků ukazuje jako nejdůležitější faktor, který rozhoduje o tom, zda se učitelé do práce těší, nebo se z ní stává zátěž.
Například učitelka z lovosického gymnázia Pavla Linková říká, že se ve svém pracovním prostředí cítí velmi dobře. „Máme mezi kolegy přátelské vztahy, vedení nás podporuje a práce nás pořád baví,“ líčí. Podle ní panuje na škole příjemná atmosféra, která umožňuje učitelům dělat svou práci s nadšením a bez zbytečného stresu. Její zkušenost potvrzuje, že prostředí školy a přístup vedení mají zásadní vliv na to, jak pedagogové vnímají svou profesi.
Radní pro školství, mládež a sport Zalabáková připomíná, že učitelé stojí v první linii a jejich psychická pohoda se přímo odráží na dětech. „Není to jen o žácích, ale také o těch, kteří s nimi každý den pracují. Pokud se učitelé necítí dobře, odráží se to i na atmosféře ve škole a na žácích samotných,“ míní.
