Kdy však začne opatření platit, zatím není zcela jisté. Do 25. listopadu mohou majitelé nemovitostí posílat na magistrát své připomínky.
„Obchodníci s chudobou pak začnou své nemovitosti prodávat. Pokud na to zareaguje stát a vyhlásí dotační tituly, města budou mít možnost tyto byty za velmi nízké ceny koupit, opravit a udělat zde bydlení pro obyvatele, kteří si zaslouží důstojné bydlení,“ řekl náměstek primátorky Jiří Madar.
Cílem vedení města je podle jeho představitelů, aby z okolních měst i Slovenska do Ústí dále nepřicházeli lidé dlouhodobě nezaměstnaní a páchající trestnou činnost.
„Očekáváme, že stejně jako v Kladně přestanou klesat ceny domů i bytů, výsledky Kladna hovoří jasně, například index kriminality (počet trestných činů za určité období na počet obyvatel) podle ministerstva vnitra tam z 29 klesl na 13,9. Chceme, aby se tady lidem lépe žilo,“ přiblížil Madar.
Pro Ústí je tento index podle mapy kriminality a policejních dat za říjen 19,2, v Trmicích pak 30,3.
Podobně radikální jsou i další severočeská města. Od 1. prosince začnou platit bezdoplatkové zóny v celém městě mimo historické centrum v Klášterci nad Ohří, v Mostě od tohoto týdne platí v 18 lokalitách, tedy na většině obytné plochy.
„Netýká se pouze okrajových částí města a těch, kde jsou rodinné domy,“ přiblížila mostecká mluvčí Alena Sedláčková.
Napjatá situace a přetížená sociálka
V Ústí nad Labem zatím bezdoplatkové zóny platí ve 22 lokalitách, opozice s rozšířením na celé město nemá problém, efekt ale zatím nevidí.
„U nás opatření platí několik měsíců na celém sídlišti v Mojžíři a žádné zlepšení jsem nezaznamenala, dál se sem stěhují lidí a situace se vůbec nezlepšila,“ argumentuje neštěmická starostka Yveta Tomková.
Podle mluvčí města Romany Macové bude ustanovena pracovní skupina, která bude vyhodnocovat dopady opatření. „Výsledky se ale určitě nedostaví hned,“ upozornila Macová.
Kvůli velkému množství sociálně slabých obyvatel je v Ústí situace dlouhodobě napjatá na přetíženém sociálním odboru. Jeho vedoucí Ivana Šťastná již několikrát upozornila, že úřednice jsou i jsou vulgárně napadány.
„Situace se nelepší a například v prvním pololetí pracovníci oddělení sociálně právní ochrany dětí pracovali se 1 796 dětmi, které mají problémy se záškoláctvím, což je alarmující. Vzdělání dětí je alfou a omegou, kdo děti neposílá do školy, měl by přijít o dětské přídavky,“ upozornila Šťastná.
Jediná obrana měst proti spekulantům s chudobou nemusí platit dlouho, protože část senátorů se kvůli tomuto opatření obrátila na Ústavní soud. Plénum by mohlo věc projednat ještě letos.
