Zkáza Labe jako dopravní cesty začala v 50. letech, říká zastánce jezu

  8:28aktualizováno  8:28
Lodní kapitán Josef Třešňák strávil na lodích celý svůj život a teď provozuje v okolí Ústí nad Labem dva přívozy. Vadí mu, co se stalo z řeky Labe. Podle jeho slov jsou ona i její okolí špatně udržované, což začalo už před mnoha lety. Je zastáncem diskutovaného jezu u Děčína.

Josef Třešňák si přeje, aby Labe opět bylo důležitou dopravní tepnou. | foto: iDNES.tv

Řeka Labe opět jako důležitá dopravní tepna spojující české vnitrozemí se Severním mořem. To je sen Josefa Třešňáka. „Zkáza Labe jako dopravní cesty začala v 50. letech minulého století. A ani současný přístup odpovědných politiků nebo organizací zatím žádné zlepšení nepřinesl,“ říká muž, jenž provozuje přívozy přes Labe v ústeckých Neštěmicích a Církvicích.

Proč by se měl postavit tolik diskutovaný plavební stupeň Děčín?
Každý den se jen v děčínském přístavu naloží kolem 270 kontejnerů na kamiony nebo vlaky. Do Hamburku je to zhruba 560 kilometrů po silnici, za každý ujetý kilometr se platí 30 korun. Pro všechny zúčastněné je to jistý zdroj příjmů, který dnes vodní doprava nijak neohrožuje. Za všemi bojovníky proti jezu tak stojí velká lobby. Za využívání vodních cest se přitom v drtivé většině v Evropě nic neplatí. Navíc jedna loď dokáže podle stavu vody naložit od 25 do 56 kontejnerů, což je až 56 kamionů. Důležité je však jezdit na čas. Což nynější vodní stav řeky Labe po většinu roku samozřejmě neumožňuje.

Fotogalerie

I kdyby se podařilo výstavbou stupně hladinu před Děčínem zvýšit, budou moct lodě plout dál, když německá strana uvedla, že na své straně žádný jez stavět nebude? V okolí Drážďan je hladina Labe také často velmi nízká.
Jsem přesvědčený, že ano. Němci na rozdíl od nás mají na březích Labe zachované a celoročně udržované poldry. Správně řečeno to jsou koncentrační hráze, což jsou takové menší bazénky na straně koryta, ve kterých se přirozeně zadržuje voda. Když jede proti proudu naložená loď, dokáže si z nich pod sebe nasát spoustu vody. V momentě se hladina zvýší až o sedmdesát centimetrů. A je jedno, jestli se jedná o loď s lodním šroubem pod trupem, nebo o starý kolesový parník. My teď z Děčína do Ústí musíme těch sedmdesát centimetrů odečítat, protože u nás jsou poldry zanesené a loď, která veze tisíce tun, nemá žádnou možnost si potřebnou vodu pod sebe natáhnout.

Proč u nás poldry nejsou, když dokážou tak hodně pomoct?
V 50. letech minulého století se na vysokých školách vyučovalo, že poldry jsou na to, aby se zasypaly kameny, které se vyberou z řeky. A že republika má nové přehrady na Vltavě, kde je vody dost a bude ji možné pouštět do Labe. To byl základ toho, co zabilo českou lodní dopravu. Už tehdy korečkové (plovoucí) bagry sypaly vše do poldrů. V roce 1921 bylo mezi ústeckým Střekovem a hranicí 120 takových zátok. Dnes jen stěží na několika málo místech rozpoznáte jejich pozůstatky.

Pamětníci také často zmiňují, že dříve korytem řeky pravidelně projížděly bagry, jež čistily dno.
Představte si, že z horního Rýna natéká do Bodamského jezera každý rok 1,5 až 2 miliony kubíků vody. Pokud by se zátoka nečistila, byla by za deset let plně zanesená naplaveninami. Tamní správci toku ji ale pravidelně bagrují. Mají pět korečkových bagrů, které zátoku neustále čistí.

Josef Třešňák

  • Je mu 75 let.
  • Má hodnost námořního kapitána a oprávnění řídit námořní lodě po celém světě.
  • Na lodích proplul celou Evropu. 
  • Provozuje dva přívozy na Labi.
  • Školí bezpečnost vodní plavby.
  • O řekách Labe a Rýn přednáší v Česku i v Německu, kde má druhý domov. 

A u nás?
Každý rok do Labe přiteče milion kubíků naplavenin, přitom se z něj podle dostupných údajů za stejnou dobu vytěží jen 130 tisíc kubíků naplavenin. Na Labi mezi Ústím a Děčínem není jediný korečkový bagr, který by čistil dno a naplaveniny by se odvážely rovnou pryč. U nás se vše šoupe jen na stranu podvodním bagrem. Čistí se pouze dráha ve středu koryta. Vyhrabané naplaveniny se pak často nechají ležet na březích, takže se stejně postupně splaví zpět do řeky.

Vraťme se ještě k výstavbě jezu. Tu odmítají ochránci přírody s tím, že údolí Labe patří do evropské soustavy chráněných území Natura 2000.
Ještě předtím však bylo Labe prohlášeno za evropskou plavební cestu. Je to patová situace a české zákony teď nedovolují projekty ke splavnění Labe realizovat. Vše se ale vyvíjí. Už teď se musíme smířit s tím, že v řece žijí ryby, které tu nikdy nebyly, jako je například hlaváč černý, nebo invazivní vodní rostliny, které se tu také dříve nevyskytovaly. Není možné vracet se stále do minulosti a mít to tu pořád stejné. Je potřeba úplně změnit přístup k řece.

Jak třeba?
Vše je evoluce, která posouvá člověka, flóru i faunu. Vrátím se opět k Rýnu. Ve spodní části Rýna, mezi Německem a Francií, je několik elektráren, které svou činností ohřívají vodu v řece až o čtyři stupně na 25 až 30 stupňů. Rybáři tam například úplně přestali vysazovat lososovité ryby, které žijí pouze ve studené vodě. A v Čechách? Do Kamenice nad Hřenskem se stále vysazují nové plůdky lososů, které ale musí proplout přes Labe, které má v létě běžně přes 22 stupňů. Možná i proto se jich z tisíců vysazených kusů vrací zpět jen pár jedinců.

Vy sám v okolí Ústí provozujete dva přívozy, abyste život k řece opět navrátil. Proč to u nás nefunguje jako například hned kousek za hranicemi v Německu?
Naše zákony totiž omezují i možnost oživování nábřeží ve městech. Úředníci často argumentují tím, že jde o záplavové území, a nedovolí přistavit ani toalety, natož tu vybudovat zázemí pro obyvatele nebo turisty. Hlavně cizinci často kroutí hlavou a nechápou, proč nedokážeme řeku v tak krásném úseku, jaký od Lovosic po Hřensko je, více využívat a zapojit ji i do svých životů.

Nejčtenější

Ministryně zažila v ghettu grilování i vyhazování odpadků z oken

Ministryně Jana Maláčová navštívila ústeckou čtvrť Předlice. (18. září 2019)

Říct, že ministryně práce a sociálních věcí přespala jednu noc tam, kam se bojí chodit i policie, je asi nadnesené....

Foldynu nedokázalo vedení ČSSD těsně vyloučit ze strany

Místopředseda ČSSD Jaroslav Foldyna přichází v létě 2019 na jednání vedení...

Vedení ČSSD neuspělo ve snaze vyloučit poslance Jaroslava Foldynu ze strany. Pro nebyl potřebný nadpoloviční počet...

Koloc skupuje Buggyru. Až bude dceři šestnáct, vyšle ji do závodů tahačů

Dcery Martina Koloce se potatily. Dvojčata Aliyyah a Yasmeen už taky kroutí...

Zakladatel roudnické Buggyry je zpátky na scéně, Martin Koloc se ujal šéfování motoristické stáje, kterou zakládal. A s...

S pacienty přivážejí sanitky v Ústí do nemocnice čím dál častěji i štěnice

Štěnice domácí ve chvíli, kdy saje krev. Jak se krev dostává do štěnice, její...

Záchranáři v Ústí nad Labem vezli v průběhu minulého týdne sanitkou z jedné z místních ubytoven pacienta, na jehož těle...

Místo uhlí by na severu Čech mohla energii vyrábět voda z kaskády jezer

Premiér Andrej Babiš u jezera Milada. Jeho vláda bude hledat peníze na...

Po postupném ukončení těžby uhlí by na severu Čech mohla vzniknout propojená kaskáda jezer s přečerpávacími vodními...

Další z rubriky

S pacienty přivážejí sanitky v Ústí do nemocnice čím dál častěji i štěnice

Štěnice domácí ve chvíli, kdy saje krev. Jak se krev dostává do štěnice, její...

Záchranáři v Ústí nad Labem vezli v průběhu minulého týdne sanitkou z jedné z místních ubytoven pacienta, na jehož těle...

O nedostatku lidí jsme věděli, učíme si mladé, říká ředitel TOS Varnsdorf

Jan Rýdl mladší. Do varnsdorfské firmy nastoupil v roce 1996, kdy ji řídil jeho...

TOS Varnsdorf patří k nejúspěšnějším severočeským firmám. Generální ředitel společnosti Jan Rýdl popisuje boj s...

Polil a surově zmlátil řidiče ústecké MHD, nyní mu hrozí až osm let

Ilustrační snímek

Hned ze šesti trestných činů viní policie muže, který podle vyšetřovatelů na začátku července surově zmlátil řidiče...

Na ústecké základce začal s výukou žáků pomáhat humanoidní robot Ruby

Na ústecké základce bude s výukou pomáhat robot Ruby

Poprvé v Česku a zatím jen na ústecké Základní škole Neštěmická začal s výukou žáků pomáhat humanoidní robot. Nový...

Najdete na iDNES.cz