Turista svůj objev ohlásil správě přilehlého národního parku České Švýcarsko. Její pracovníci ve spolupráci s geoložkou ústeckého muzea nález zdokumentovali, část fosilií byla vyjmuta z pískovcového masivu a byla přemístěna do muzejního depozitáře.
„Středně zrnitý až hrubozrnný pískovec tzv. bělohorského souvrství obsahoval několik otisků schránek mořských mlžů i chodbičky po vrtání červů v písku původního mořského dna,“ řekla geoložka Zuzana Vařilová.
Vařilová připomněla, že nejzachovalejší fosilie, jejíž otisky jsou k dispozici jako takzvaný pozitiv i negativ, je druh Mytiloides labiatus. „Ten je pro oblast Labských pískovců typický,“ dodala.
Podle Jakuba Šafránka, geologa správy národního parku, bylo zdokumentování a přenesení nálezu do muzejní sbírky možné především díky správnému postupu návštěvníka, který nález ohlásil.
„Pokud by fosilie zůstaly delší dobu odkryté, poměrně rychle by zvětraly a zanikly,“ vysvětluje geolog.
Lidé si nalezené fosilie budou moci prohlédnout v ústeckém muzeu, které k tématu zkamenělin z Labských pískovců připravilo výstavu nazvanou Písky známé i neznámé aneb Fascinující svět obyčejného písku.
„Slavnostní zahájení výstavy se bude konat ve čtvrtek 27. února v 18 hodin v Muzeu města Ústí nad Labem. Výstavu pořádáme ve spolupráci s Národním parkem České Švýcarsko u příležitosti 20.výročí jeho založení,“ zve ředitel muzea Václav Houfek.
