„Zápis na indikativní seznam je důležitý krok k zápisu na Seznam světového dědictví UNESCO. Poprvé jsme se snažili o UNESCO někdy okolo roku 2010, kde jsme o to usilovali společně s francouzskými pevnostmi, které navrhoval Sébastien de Vauban pro Ludvíka XIV. To však nedopadlo,“ říká terezínský historik Jiří Hofman.
Terezín pak na indikativním seznamu zůstával až do roku 2024, kdy ministerstvo kultury rozhodlo, že starý seznam zruší a oslovilo zájemce, aby se, pokud mají zájem, přihlásili znovu.
„Novou nominaci jsme napsali úplně jinak a pojali jsme ji jako historicky specifickou Habsburskou pevnostní školu a šli jsme do toho společně s Josefovem a dalšími pevnostmi, které tuto architekturu reprezentují. Jedná se o pevnostní město Alba Iulia v Rumunsku, Osijek v Chorvatsku, Komárno na slovenské i na maďarské straně a Petrovaradín v Srbsku,“ popisuje historik.
Nyní Terezín čeká nejen řada administrativních kroků, ale také odborné vysvětlování, čím je tato pevnost jedinečná. „Budeme muset dokázat, čím jsme unikátní a proč nejsme srovnatelní s Vaubanovskými pevnostmi, benátskými pevnostmi, portugalským Elvasem nebo Holandskou pevnostní linií, které už památkami UNESCO jsou,“ podotýká Hofman.
„Ve světové konkurenci jsme nesrovnatelní“
Terezín je podle historika oproti těmto stavbám nejen několikanásobně větší, ale také daleko propracovanější a do dneška stále funkční. „Všechny pevnosti mají hradby, ale ne všechny mají také podzemní systém. A už vůbec nikde nenajdete pevnost, která má takto dochované hradby, podzemní systém velikosti Terezína a k tomu ještě funkční vodní systém. Z hlediska rozlohy a technické propracovanosti jsme ve světové konkurenci nesrovnatelní,“ doplňuje historik.
Velkou radost z rozhodnutí ministerstva má i starosta Terezína René Tomášek (RESET). „Mnozí lidé ale mají obavy, že po zapsání do indikativní seznamu památek UNESCO bude přísnější památková péče. Tyto obavy jsou ale neoprávněné, památková ochrana bude stejná jako doposud a zápis nám přinese jen výhody. Bude to nejen větší zájem turistického ruchu, ale také možnost dosáhnout na vyšší dotační podporu,“ říká.
Historie Terezína
|
Zařazení pevnosti Terezín na indikativní seznam UNESCO vnímá jako mimořádně důležitý krok k mezinárodnímu uznání jedinečné historické hodnoty rovněž Ústecký kraj. „Terezín je výkladní skříní pevnostního stavitelství a naší povinností je tento odkaz chránit a předávat dalším generacím,“ zdůrazňuje krajská mluvčí Magdalena Fraňková s tím, že zároveň jde o významný impulz pro rozvoj cestovního ruchu v regionu.
Na obnovu Terezína, v němž řada původně vojenských budov výrazně chátrá, vláda minulý rok schválila podporu pro následujících deset let ve výši téměř 1,5 miliardy korun. Ústecký kraj v tomto období přispěje Terezínu okolo 700 milionů korun.
Česká republika je oficiálním členem UNESCO od roku 1993 a patří mezi dvacet nejbohatěji zastoupených států na světě v počtu památek světového dědictví. Na území Česka se nachází 17 zapsaných památek, což odpovídá zhruba jednomu procentu Světového dědictví UNESCO. V rámci Evropy tak náleží Česko mezi země s největší koncentrací památek světového dědictví v přepočtu rozlohy státu na jednu památku.
V Ústeckém kraji jsou dvě památky UNESCO. Od roku 2019 je to Hornický region Erzgebirge/Krušnohoří a roku 2023 byl připojen ještě Žatec a krajina žateckého chmele.
9. února 2024 |
