„Terezín nebyl jen součástí vražedného systému, ale hrál významnou roli v nacistické propagandě. Propaganda pokračuje dál, ne ve ve stejné podobě, ale se stejným cílem. Zamlžit, znevěrohodnit a hlavně otupit. Je povinností současníků srovnávat nacistické lži a eufemismy s dnešními,“ uvedl premiér Petr Fiala (ODS) s tím, že i dnešní doba má agresivní diktátory a okupovaná území, kde trpí nevinní lidé.
„Z krádeže ukrajinského území se stává ochrana Rusů, z invaze denacifikace, naše výzvy k dodržování mezinárodního práva Kreml označuje za konfrontační rétoriku. Už to všechno známe. Nesmíme na tuto hru přistoupit,“ dodal.
Dnešní doba se nápadně podobá vzestupu nacismu, říká šéf Památníku Terezín |
Stejně jako v předchozích letech i tentokrát na pietní akci vystoupil některý z pamětníků, který hrůzy terezínského ghetta přežil. Letos to byl slovenský politik a sociolog židovského původu Fedor Gál, který se v březnu roku 1945 v terezínském ghettu narodil. Jeho matka byla v prosinci 1944 do terezínského ghetta odvlečena z koncentračního tábora na Slovensku.
„Patřím k poslední generaci lidí, o kterých se říká, že jsou přeživší holocaustu. Chápu svou misi až do konce života v tom, že budu předávat poselství našich předků a taky to dělám,“ uvedl ve svém projevu.
Gál: Stačí jen jiskřička a máme pogrom, Romové jsou první na ráně |
Stejně jako premiér Fiala poukázal na aktuální situaci, kdy se z východu znovu začíná šířit diktatura. „Posílám z tohoto místa pozdrav na Slovensko, kde úžasnou rychlostí a s neuvěřitelnou razancí nastupuje opět minulost. Nedejte se, braňte se, vzdorujte, rebelujte,“ vzkázal na dálku.
Město se smutnou historií
Terezín je město se smutnou historií. Začala se psát během druhé světové války. Němečtí okupanti tady nejprve v červnu 1940 zřídili v Malé pevnosti policejní věznici pražského gestapa a poté 24. listopadu 1941 ve městě samotném ghetto - největší koncentrační tábor pro Židy na českém území.
První transport, ve kterém bylo přes tři stovky mladých mužů, přijel do Terezína z Prahy 24. listopadu 1941. Úkolem vězňů bylo připravit objekty ve městě tak, aby tady bylo možné ubytovat vězně z dalších transportů.
Šanci přežít zvyšovaly sociální vztahy. Statistika odhaluje historii holokaustu |
Přivážet je začali 30. listopadu 1940. Vězňům sloužila k ubytování nejprve kasárna a po vystěhování terezínských obyvatel v polovině roku 1942 i civilní domy. Při obrovském přeplnění tábora však často obývali i půdy, sklepy a kasematy ve valech.
Za necelé čtyři roky, kdy ghetto fungovalo, jím prošlo více než 140 tisíc židovských vězňů – mužů, žen i dětí nejen z protektorátu, ale i z Německa, Rakouska, Nizozemska či Dánska. V posledních dnech války k nim přibylo ještě dalších více než 15 tisíc vězňů, kteří sem dorazili s tzv. evakuačními transporty z jiných koncentračních táborů vyklízených před postupující frontou.
Přežila Terezín i Osvětim. Bůh není, takové utrpení by nedopustil, říká |
Odhaduje se, že v důsledku stresu, hladu a špatných ubytovacích podmínek zemřelo přímo v ghettu 35 tisíc lidí, dalších 83 tisíc vězňů zahynulo po deportaci z Terezína ve vyhlazovacích a pracovních táborech a během pochodů smrti v závěru války.
