„Prostředky z havarijního programu (ministerstva kultury - pozn. red.) už pro nás byly uvolněny a jsou součástí státního rozpočtu. Ještě v letošním roce bychom proto chtěli začít rekonstruovat zbrojnici a nejpozději v příštím roce Velká pěchotní kasárna. Příští rok v lednu budeme podávat žádosti o peníze na opravu vojenské nemocnice a proviantního skladu. Prioritu dáváme nejvíce ohroženým stavbám, proto začínáme zbrojnicí,“ říká starosta Terezína René Tomášek (RESET).
Terezínská zbrojnice byla dostavena v roce 1784. „Celou dobu jsme si mysleli, že zbrojnice je nejméně ohrožená budova, ale poté, co praskl krov, ukázal se pravý opak. Nyní hrozí zhroucení střechy do ulice obytné zóny,“ vysvětluje Tomášek.
 |
Poté přijdou na řadu Velká pěchotní kasárna. „Je to jedna z největších kasárenských budov ve střední Evropě, bylo zde ubytováno 1150 vojáků. Budova se původně jmenovala Velká pěchotní kasárna, za druhé světové války se nazývala Drážďanská kasárna a po válce, když je používala československá armáda, se nazývala Kasárna Jana Žižky z Trocnova,“ vypráví Tomášek s tím, že armáda kasárna opustila v roce 1997.
Nyní je stav kasáren žalostný a budova je téměř z poloviny zřícená. „Celý prostřední dvůr B padá a na severní straně mu kompletně spadla střecha. Nyní začíná padat i dvůr C. Budova se soustavně hroutí od roku 2017. Jakmile začne degradace, pokračuje pak už velice rychle. Padá to tak intenzivně, že posuny lze vidět každý týden,“ popisuje Tomášek.
Záchrany se brzy dočká i vojenský proviantní sklad. Stavba má architektonicky cenný vlašský krov z 2. poloviny 19. století. Do budovy však dlouhodobě zatéká, krov je místy zcela zničen a hrozí zřícení střešních konstrukcí. „Následkem zatékání se začínají propadávat i stropy v druhé etáži. Jinak je ale budova víceméně stabilní,“ doplňuje starosta.
Přehlížená katastrofa. V Terezíně se bortí historie a je stále nebezpečnější |
Díky financím z havarijního programu se záchrany dočká také posádková nemocnice z roku 1783. „Z těchto čtyř chátrajících budov je na tom nejlépe. Jen na střeše je třeba postupně doplňovat padající hřebenáče,“ podotýká Tomášek.
Vláda schválila plán obnovy a rozvoje pevnostních měst Terezín a Josefov (na východě Čech) na podzim s tím, že na záchranu nejvíce chátrajících objektů půjde v příštích pěti letech až 1,73 miliardy korun ze zmíněného havarijního fondu, rozpočtů kraje a měst. Dalších až 1,2 miliardy bude v letech 2024-2033 směřovat na údržbu a obnovu také dalších staveb. Tento dotační program připraví ministerstvo pro místní rozvoj.
V rámci programu je nutné opravit do roku 2028 všechny čtyři budovy tak, aby již nebyly v havarijním stavu. Pak nastane fáze hledání jejich využití a vlastní rekonstrukce. „Máme vize, co v budoucnu v budovách bude, ale zatím to nechceme zveřejňovat. O část budov projevil zájem například Ústecký kraj. Protože je to náš největší partner, chceme jednat zejména s ním. Další využití hledáme v podnikatelském sektoru,“ nastiňuje starosta.
Několik jednání již proběhlo, ale ne vždy s kladným výsledkem. Například depozitář Národního muzea se měl rozšířit do proviantního skladu, naproti němuž stojí. „Bylo to však v době, kdy se muzeum opravovalo a veškeré prostředky šly právě na tuto rekonstrukci a rozšíření v Terezíně bylo upozaděno,“ doplňuje Tomášek.
Přeměnu města na sklady a depozitáře však radnice nevidí jako přínos. „Chceme, aby naplnění opravených objektů pomohlo rozvoji města. Budovy depozitářů sice vypadají hezky, ale život je tam minimální a rozvoji města moc nepřispívá. Proto bychom rádi, aby zde bylo více bytů, služby a komerční oblast,“ říká Robert Czetmayer, vedoucí výstavby a správy majetku města Terezín.
Starosta: Cílem je zmátořit se
Starosta Tomášek by také do Terezína rád přitáhl více lidí. „Naším cílem je, aby se město zmátořilo. Nyní v Terezíně žije necelých 1900 obyvatel a město je koncipováno na skoro 10 tisíc obyvatel. Jsme však součástí městské památkové rezervace, kde nemůže vznikat žádná nová bytová výstavba. Jediné, kam se lidé mohou přistěhovat, jsou budovy, které už tu stojí,“ popisuje Tomášek.
Terezín se nechystá zachraňovat jen čtyři obrovské vojenské budovy, ale připravuje obnovu celého pevnostního města za více než půl miliardy korun. Do roku 2033 by měly být opraveny části podzemí, které se propadají, a chystá se i kompletní rekonstrukce kontragardy 22 a dalších pevnostních objektů, které potřebují opravy.
„Nyní čekáme na podpis šestistranné dohody mezi ministerstvem pro místní rozvor, ministerstvem kultury, městem Jaroměř, městem Terezín, Ústeckým krajem a Královéhradeckým krajem,“ nastiňuje starosta s tím, že na základě této dohody bude vypsán dotační program. „V průběhu deseti let dostaneme 600 milionů korun, které půjdou na záchranu pevnostního systému. Nebude se řešit jen havarijní stav budov, ale přímo jejich opravy,“ uzavírá Tomášek.
