„Primárním problémem, proč řešíme regulaci stavu zdivočelých holubů, je znečišťování veřejných prostranství. V problematice holubů a tím, co s nimi dělat, aby to nebylo týrání zvířat, ale etické zacházení, nám pomáhá spolek Obecní holubník,“ popisuje vedoucí teplického odboru životního prostředí Dagmar Teuschelová s tím, že právě ve spolupráci se spolkem vznikla i výzva „Vyměň vejce i ty!“.
Podle Michala Ďuríčka, předsedy spolku, je na rozdíl od deratizačních firem (která zvířata zabíjejí – pozn. red.) vyměňování vajec v souladu se zákonem na ochranu zvířat. „Odebírám vajíček holuby netýráte. Tedy samozřejmě ve chvíli, kdy jim je vyměňujete za umělá. Oni pak sedí na atrapách a je jim to jedno a vůbec to neřeší,“ popisuje Ďuríček.
Město likviduje holuby odstřelem, najaté myslivce přijela odzbrojit zásahovka |
Zákon na ochranu zvířat proti týrání definuje, že „zvířetem se rozumí každý živý obratlovec, kromě člověka, nikoliv však plod nebo embryo.“ Proto Ďuríček upozorňuje, že vejce se holubovi za podkladek mají vyměnit do sedmého dne od snesení, tedy do doby dokud se ve vejci nevytvoří živý zárodek.
„Pro lepší posouzení stavu je možné prosvítit vajíčko baterkou. Nejdříve ve vajíčku vidíte pouze malé tmavé místo. Po vytvoření zárodku už vidíte prokvétat malé červené žilky. Dále vajíčko postupně začne prorůstat a jak zárodek roste, přestane být průsvitné,“ popisuje Ďuríček.
Atrapy vajec lze pořídit v prodejnách chovatelských potřeb.
Holub jako psanec
Zákon podle Ďuríčka holuba sice bere jako obratlovce, ale jinak ho na rozdíl od jiných zvířat dále neřeší. Proto stále dochází k likvidacím, které jsou za hranou etiky.
„Zdivočelý holub je psanec, je to jediné zvíře, které v zákoně nemá odpovídající ochranu. Hospodářská i divoká zvířata jsou zákonem chráněna, ale holub je mimo kategorie. Není ani divoký, ani domácí, je to pouze zdivočelý druh. Je na tom podobně jako divoce žijící pes a kočka, ale psi a kočky se dnes už nestřílejí. Holub ano,“ doplňuje Ďuríček.
Podle metodiky ministerstva zemědělství vydané za účelem ochrany veřejného zdraví je možný i myslivecký odstřel holubů nebo odchyt a následné usmrcení.
„To by však mělo být pouze za účelem ochrany veřejného zdraví. Metodika je však až příliš benevolentní, objednatelé to moc neřeší a likvidaci holubů si často objednávají jako odvoz odpadků,“ podivuje se Ďuríček.
Vedle nové výzvy „Vyměň vejce i ty!“ Teplice také dlouhodobě upozorňují místní i návštěvníky města, aby ptáky nekrmili. Navíc připravují výstavbu holubníku, kde bude možné vyměňovat vejce s velkou efektivitou. Ten by měl být v doletové vzdálenosti od Benešova náměstí, kde je největší koncentrace holubů.
„Přípravné práce nám trvají déle než v jiných městech, protože město v této lokalitě nemá ve svém vlastnictví domovní půdy, kde by vybudování bylo jednodušší a rychlejší. Pokud ale vše půjde dobře, mohl by být hotový projekt a stavební povolení do konce tohoto roku a stavba samotná by se realizovala příští rok,“ doplňuje Teuschelová.
Ďuríček k problematice dodává, že se lidé zbytečně obávají přenosu nemocí z holubů na člověka. To však podle něj téměř není možné. Například ptačí chřipku holubi vůbec roznášet nemohou a jsou vůči ní úplně imunní. Jediným problémem, který může přinášet zdravotní rizika, je, když je někde nahromaděné velké množství trusu, to se však týká všech zvířat.
Stovky holubů v Mostě někdo otrávil jedem na krysy, případ začne řešit policie |
„Podle mého názoru holubi lidem neškodí, ale vadí jim. Nejvíce lidi zlobí jejich trus. To je pochopitelné, protože nikdo nechce mít pokálený balkon. V Německu, kde jsou s ochranou přírody dále, už ale nepořádek není důvodem k zabíjení zvířat. Uklízet se musí i po lidech,“ vysvětluje Ďuríček.
Právě snaha po zmírnění nánosů holubího trusu však často vede k jejich likvidaci. V Bohušovicích nad Ohří se před dvěma lety přemnožili tak, že se město muselo domluvit s myslivci, aby provedli odstřel dokonce několikrát do měsíce.
V Lounech loni pořídili dva sokoly stěhovavé, které mají holuby nejenom plašit, ale i lovit. I to ovšem vadí. Třeba v brněnských Židenicích, kde holubi chytali a později vypouštěli v přírodě, si aktivisté ze spolku Holubi v nouzi stěžovali právě na to, že většina ptáků vypuštěných do přírody skončí jako potrava dravců.
