Nespokojení delegáti chtěli svolat schůzi na 24. března, aby byly dodrženy lhůty vyplývající z volebního řádu a ze zákona.
Představenstvo jim však nevyhovělo, shromáždění svolalo už na 13. února a do pozvánky uvedlo, že případné volby budou neplatné, neboť v takto krátkém termínu nemohou být delegáti řádně vyrozuměni o jejich konání.
Bytové družstvo Mír vlastní v Teplicích a Krupce téměř osm tisíc bytů. Přestože mu měsíčně plynou miliony korun z jejich pronájmu, ale i z dalších aktivit, jako jsou pronájmy reklamních ploch, billboardů, střech budov operátorům, obchodů, restaurace, kasina či parkovacích míst, skončilo v posledních dvou letech vždy ve ztrátě.
A to i přesto, že ještě v roce 2016 hospodařilo se ziskem téměř 8 milionů korun. Delegáti zastupující obyvatele jednotlivých bytových domů tvrdí, že družstvo již delší dobu porušuje zákony a stanovy a ignoruje usnesení i opakované žádosti o informace od shromáždění delegátů, tedy nejvyššího orgánu družstva. Volby vidí jako jediné možné řešení situace.
Pětaosmdesát z nich ze 189 se proto před časem obrátilo na Krajský soud v Ústí nad Labem, který pro řadu opakovaných a závažných porušení povinností předsedy družstva představenstva družstva Marka Andráška jednat s péčí řádného hospodáře vydal předběžné opatření a zakázal mu řídit představenstvo a shromáždění delegátů. Zákaz poté potvrdil i Vrchní soud v Praze.
O svolání schůze a nové volbě se nyní vede ostrý spor. „Celou situaci jsme konzultovali se špičkovými advokáty na korporátní a družstevní právo, kteří postup představenstva označili za nezákonný,“ říká ke svolání shromáždění na 13. února Miroslav Němeček, jeden z delegátů a předseda komise pro prověření způsobu hospodaření.
Podle Marka Andráška však nebyla jiná možnost. „Žádost byla zcela zjevně v rozporu se stanovami družstva, podle kterých se shromáždění musí konat do 30 dnů po jejím doručení. Představenstvo tedy nemohlo shromáždění svolat v jiném termínu, protože by tím porušilo stanovy,“ tvrdí Andrášek.
„A nejen to, kdyby totiž shromáždění nebylo svoláno právě do 30 dnů po doručení žádosti představenstvem, žadatelé by jej mohli svolat sami. A to už při vědomí jejich neúcty ke stanovám představenstvo nemůže dopustit. Stanovy jako základní zákon družstva jsou závazné po všechny jeho členy i orgány,“ dodává Andrášek.
Mezi stanovami a volebním a jednacím řádem panuje rozpor
Základním problémem sporu je, že zatímco ve volebním a jednacím řádu je uvedeno, že termín nových voleb musí delegáti znát nejméně 45 dní předem, ve stanovách se zase píše, že pokud někdo požádá o svolání schůze, musí proběhnout do 30 dnů od podání žádosti.
Podle dalšího z nespokojených delegátů Tomáše Pytelky se však právě kvůli této kolizi termínů delegáti zřekli třicetidenní lhůty uvedené ve stanovách a navrhli pozdější termín, aby mohli být všichni delegáti informováni o konání voleb. Přesto jim představenstvo nevyhovělo.
„Takové jednání nemá rozumný základ a lze jej označit za účelové s úmyslem zabránit kontrole nevýhodných smluv,“ myslí si Pytelka.
Předseda družstva to ale jako účelové jednání nevnímá. „Snahou vyhnout se řádným volbám je naopak podaná žádost o svolání mimořádného shromáždění delegátů, protože řádné volby mají proběhnout už za 14 měsíců, kdy končí funkční období stávajícího představenstva,“ upozorňuje Andrášek.
Delegátům se nelíbí ani to, že představenstvo předem prohlásilo volby za neplatné. „Tak může učinit jen soud. Toto odporuje nejen právu, ale i zdravému lidskému rozumu,“ myslí si David Kočiš, který je sám členem představenstva.
„To, že je k tomu povolaný soud, neznamená, že když představenstvo o takovém důvodu neplatnosti voleb ví, má přesto nechat k neplatnému rozhodnutí dojít. Naopak, je jeho povinností zajistit, aby o přijatých rozhodnutích nebylo pokud možno pochyb,“ oponuje Andrášek.
