Teplická synagoga před 80 lety vyhořela po velkém rabování

  9:17aktualizováno  9:17
Před osmdesáti lety byla v Teplicích vypálena židovská synagoga. Monumentální budova s kopulí z roku 1882 postavená v novorenesančním slohu, která stála na Židovském vrchu nedaleko dnešního kostela sv. Bartoloměje, vzplála při nepokojích v noci na 15. března 1939.

Židovská synagoga v Teplicích byla postavena roku 1882 v novorenesančním slohu. Stála nedaleko dnešního kostela sv. Bartoloměje a shořela při nepokojích v noci na 15. března 1939. | foto: Regionální muzeum v Teplicích

Mohutný požár prakticky celou synagogu do rána zlikvidoval, zbyly jen obvodové stěny, které byly ještě ve stejném roce odstřeleny a rozebrány.

„Synagoga fungovala jako shromaždiště, dům modliteb, při otevření tam byly více než dva tisíce Židů. Měla kapacitu téměř 1400 míst k sezení, v té době se jednalo o největší synagogu v českých zemích,“ uvedl ředitel Regionálního muzea v Teplicích Radek Spála, který o budově a zdejší židovské obci napsal několik publikací.

„Až o deset let později ji překonala synagoga v Plzni, která stojí dodnes. Teplická bohužel takové štěstí neměla, byl ji vyměřen velmi krátký čas,“ dodal Spála.

Židé v Teplicích využívali už od 16. století synagogu v prostoru ghetta, v místech dnes mezi domem kultury a lázněmi.

Ta byla ale výrazně menší a v 19. století, kdy se Židé zrovnoprávnili s ostatními občany a dostali práva vlastnit půdu, nemovitosti a spolčovat se, čímž nastal jejich velký příliv z vesnic do měst, již kapacitně nestačila.

Fotogalerie

I proto začali místní Židé, mezi kterými byla řada movitých továrníků a lékařů, uvažovat o výstavbě nové synagogy.

Za 25 tisíc zlatých pro ni koupili pozemek o rozloze pět tisíc metrů čtverečních nedaleko židovského hřbitova, který stál od poloviny 17. století za evangelickým kostelem sv. Bartoloměje. Ten byl postaven v letech 1861 až 1864.

Přibližně ve stejné době připravil známý vídeňský architekt Wilhelm Stiassny, mimo jiné autor jubilejní synagogy v pražské Jeruzalémské ulici, první stavební návrhy nové modlitebny.

Prováděcí plány ale vyhotovil až v roce 1875 architekt Herrmann Rudolph, jenž přišel do Teplic z Drážďan dokončit stavbu prvního městského divadla a poté se zde usadil.

Samotná výstavba začala o pět let později a trvala 18 měsíců. Přestože měli od začátku stavaři problémy a museli zpevňovat základy i železnou konstrukci kopule, v září 1882 byla budova slavnostně vysvěcena a otevřena místní židovské obci, která byla po Praze druhou nejpočetnější v zemi.

Budova byla postavena v novorenesančním slohu s maurskými prvky, jež měly připomínat blízký východ.

Stavby synagogy vyšla na sto tisíc zlatých

„Stavba byla velmi nákladná, vyšla na sto tisíc zlatých a už nezbyly peníze na pořádné osvětlení, které bylo dočasně nahrazeno svícemi. V době otevření nebyla budova ani plně vybavena a později byla dokončena i výmalba či instalace varhan,“ prozradil Spála s tím, že stavební úpravy v objektu pokračovaly až do 30. let.

V té době nastal příklon místních obyvatel k Němcům a s vědomím, co se děje s jejich souvěrci v Rakousku, začali tepličtí Židé opouštět své domovy.

„Z více než třítisícové židovského obce tu zůstalo asi dvě stě lidí, ostatním se podařilo uprchnout do vnitrozemí nebo zvolili zahraniční emigraci. V tu chvíli zůstala synagoga opuštěná,“ podotkl ředitel muzea.

Od 9. října 1938 byla budova uzavřená a zabedněná proti vandalům. Město vyjednávalo s nacistickou správou o převodu majetku do svého vlastnictví. Chtělo zde mít muzeum, galerii a archiv. „Už na to byly připravené návrhy a podle korespondence tomu byla nakloněna i nacistická správa,“ sdělil Spála.

Přestavba budovy měla vyjít na 200 tisíc říšských marek, zatímco výstavba nové by stála dvojnásobek. Rekonstrukce už se ale teplická synagoga nedočkala.

Křišťálovou noc teplická synagoga ještě přežila

V listopadu 1938 sice ještě přežila tzv. Křišťálovou noc, při které byla na území Německa a v pohraničí vypálena řada židovských objektů (například v Chomutově, Mostě či Liberci), o několik měsíců později, v noci na 15. března, už ale lehla popelem.

„Byl vyhlášen protektorát Čechy a Morava. Jednotky Wehrmachtu se chystaly na překročení tehdy již pomyslných hranic přes Cínovec, dále na Teplice a na Prahu. V Krušných horách panovalo nevlídné počasí a sněžilo, místní obyvatelé ale uvolňovali vojákům cestu,“ popsal dění Spála.

„Druhá část obyvatel vyrazila na půtky a nepokoje do města, noc se nesla ve znamení zúčtování s Čechy. Probíhalo rabování a rozbíjení výloh českých obchodů. Pořádkové síly měly za úkol jen přihlížet a vyvarovat se velkých excesů. V průběhu večera se nějakým skupinkám, pravděpodobně výrostků, podařilo dostat k synagoze a vhodit dovnitř zapálené lahve nebo pochodně. Budova vzplála a protože se nikdo nesnažil požár uhasit, do rána celá vyhořela,“ dodal ředitel muzea.

Daniel Černý zachraňuje synagogu v Žatci. Chce, aby po opravě sloužila kultuře:

Úsvit odhalil zkázu synagogy v plné síle. Došlo k sesutí hlavní kopule a k velkému narušení zdiva. Zhroutily se i obrovské železné nosníky, které rozkládaly váhu kopule.

„Ještě týž den dorazila na místo komise stavebního úřadu, se statikem zhodnotila stav budovy a rozhodla, že je nutné ji zbourat. Šlo o veřejnou stavbu a hrozilo nebezpečí zranění kolemjdoucích,“ vysvětlil ředitel.

Demolice objektu za 32 tisíc marek byla zahájena na přelomu června a července dvěma odstřely masivních ruin zdiva.

„Poslední dochovaná fotografie se datuje k říjnu, je na ní už jen torzo východní zdi. Do konce roku zmizely všechny sutiny. Byly odstraněny do hloubky třiceti centimetrů pod úroveň terénu. Takže tam nezůstalo v podstatě nic,“ uzavřel Spála.

Autor:

Nejčtenější

Šesťačka vrazila učiteli facku, spolužáci útok podporovali a bavili se

ZŠ Za Chlumem Bílina

Fyzický útok proti jednomu z učitelů řeší od pátku vedení základní školy Za Chlumem v Bílině. Žákyně šesté třídy dala...

Čtyři lidé z Ústecka mají vzácný typ salmonelózy, hygienici se bojí epidemie

Ilustrační foto

Vzácnou salmonelou hadar, která se v Česku vyskytuje jen výjimečně, se nakazili už čtyři lidé z Ústecka a hygienici se...

Růžička se s Chomutovem dohodl na předčasném ukončení smlouvy

Zarmoucený chomutovský trenér Vladimír Růžička.

 Trenér Vladimír Růžička opouští hokejový Chomutov, ač z jeho desetileté smlouvy uplynuly teprve čtyři roky. Klub po...

Na dálnici D8 začíná velká uzavírka. Od tunelu Libouchec až do Německa

Tunel Panenská na dálnici D8, kde je rychlost omezená na 80 kilometrů v hodině.

Cesta po dálnici D8 se ode dneška opět komplikuje. Od tunelů Libouchec a Panenská až do Německa k odpočívadlu Am...

Druhá liga: baráž o postup si zahrají Jihlava a Brno, o sestupu jasno není

Brněnští fotbalisté se radují z výhry nad Třincem a postupu do baráže o první...

Ve druhé fotbalové lize je kolo před koncem jasno o účastnících baráže. O postup mezi elitu budou hrát Jihlava a Brno....

Další z rubriky

Unikátní lounské bunkry Němci zalili betonem, nyní se řopíky opravují

Unikátní lounské bunkry Němci zalili betonem

Atypické lounské bunkry byly součástí obranné linie republiky, Němci je po zabrání pohraničí zalili betonem. Jsou...

Účastníka klimakempu legitimovali policisté nezákonně, rozhodl soud

Aktivisté vnikli do dolu Bílina na Mostecku (24.6.2017)

Policisté zasahující během klimakempu na Mostecku v roce 2017 pochybili, když vyzvali k prokázání totožnosti jednoho z...

Ztracená zákoutí Terezína: co se skrývá uvnitř nepřístupných staveb

Prohlídka ukazuje ztracená zákoutí Terezína

Pevnostní město Terezín v sobě ukrývá nespočet tajemství. Řada staveb, která je běžným návštěvníkům nepřístupná, tento...

Najdete na iDNES.cz