Nechlubil se tím, ale nyní se informace objevila na Wikipedii a z Petráška se rázem stala celebrita.
"Snažil jsem se to brzdit, ale neubrzdil a musel se přiznat," říká naoko zklamaně Petrášek, u kterého se nyní objednává novinář za novinářem. Za týden vystoupí i v televizním pořadu Jana Krause.
Jan Werich
"Chlapci, každý má přeci nějakého otce," komentuje náhlý zájem novinářů Petrášek s úsměvem.
Herecké vlohy nezapře, gesta i charakteristická "werichovská" mimika se u něj nedají přehlédnout. Od dětství také tíhl k herectví.
"Už jako kluk jsem hrával divadlo. Hlavní role jako sedmé páže zleva drží koně, když přijíždí král a říká: Buď zdráv králi. Nicméně připadal jsem si jako Hamlet nebo Cyrano z Bergeracu," vypráví a téměř se při tom nedá zastavit.
Jako nadšený amatér hrál v Noci na Karlštejně či v Jiráskově Lucerně. Humor Jana Wericha mu prý byl vždycky blízký, ale přestože má i podobné rysy, jeho postavu nikdy neztvárnil.
Herci jsou samá lehká ženská, zatrhla mu matka DAMU
"To jsem hrát nemohl. Já jsem byl vždycky štíhlý. Dnes mám váhu… No, já mám váhu výbornou, výšku mám špatnou. Podle body mass indexu bych měl mít 213 centimetrů. Čili mně se nemůže nikdo smát, já jsem jenom nevyrostl," žertuje Petrášek.
Dokonce se přihlásil na DAMU, naučil se monolog z Romea a Julie a udělal talentové zkoušky.
"Ale matka mi zabránila dál pokračovat. Že herci jsou samá lehká ženská a že to dělat nemůžu. Přitom znám spoustu účetních, kteří jsou samá lehká ženská a rozdíl je v tom, že se o tom nepíše," glosuje Petrášek, proč se nakonec stal inženýrem ekonomie. A ne ledajakým.
Vystudoval tři vysoké školy ekonomického zaměření, donedávna byl poradcem europoslankyně Jany Bobošíkové v Bruselu, nyní vede střední školu a přednáší na dvou vysokých školách marketing.
Kultuře se ale věnuje dál. Režíroval divadelní komedii Podhorský penzion, moderuje různé akce, píše úvahy o životě a eseje, naposledy daboval roli prokurátora v jednom francouzském detektivním seriálu a touží moderovat pořad v televizi na způsob slavného Co tomu říkáte, pane Werichu, kde by ale naopak on zpovídal české herce.
Lidé mu říkali, že vypadá jak Werich
Že je adoptovaný, prý tušil už v mládí. Už kvůli tomu, že rodiče nemohli mít další děti a byli starší než rodiče jeho spolužáků. V 80. letech, když už Werich zemřel, mu matka vše řekla.
"Seděli jsme u stolu v chaloupce v Řevnicích u Prahy, kde bydlela. Řekla, že mým otcem byl Jan Werich. Už byla stará a nechtěla si ono tajemství vzít do hrobu a také nechtěla, abych se to dozvěděl od někoho jiného," vzpomíná Petrášek.
Matčino tajemství přijal klidně. "Překvapený jsem byl, ale ne šokovaný. Navíc mi lidé říkávali, abych si nechal narůst plnovous, že vypadám jako Werich, váčky po očima, ta malá prasečí očka naše werichovská, čelo..." líčí Petrášek.
Když si k tomu přidal, že narozdíl od adoptivního otce soustružníka a matky prodavačky má umělecké sklony, vše zapadlo. "Pochopil jsem, odkud je mi to dáno," řekl.
O biologické matce, tehdejší začínající star, mluvit nechce
Najal advokáta, který vypátral důkazy. Podle nich zjistil, že původně se jmenoval po otci Jan. Až noví rodiče ho přejmenovali na Jiřího.
"Podotýkám, že s Voskovcem to nemá nic společného," dodává Petrášek s úsměvem.
Vypátral i biologickou matku, ale nikdy se s ní nesetkal a nechce o ní ani mluvit.
"Nebudu hovořit o někom, kdo mě nechal v kojeneckém ústavu. I když její situaci chápu: začínající star, která má dítě se starším ženatým mužem a nemůže to legalizovat," doplnil.
Bezděky tím prozradil, že jednou se může na Wikipedii objevit další překvapení.
