„Neměl jsem za sebou realizaci, ani návrh náměstí. Byla to obrovská výzva a příležitost,“ vzpomíná dnes jednadvacetiletý muž.
Prochází se po novém prostoru, který zahrnuje s povrchem splývající kašnu, kde dovádějí děti, opodál je kolorovaná socha Josefa II. i galerie pod širým nebem, u níž odpočívají lidé na lavičkách. A nechybí wi-fi připojení.
Když vidíte svůj nápad v reálné podobě, jak se cítíte?
Jsem hodně spokojený, že se ho podařilo uskutečnit. Cílem bylo sem přilákat veřejnost, především mladé lidi. Každý den vidím, že se to povedlo. Ohlasy jsou kladné.
Jak se to stalo, že vám město svěřilo takový projekt?
Předtím jsem připravil návrh galerie v kadaňských Smetanových sadech. Vedení města se návrh líbil, a to i přesto, že její vybudování není možné, protože je v rozporu s územním plánem. Nabídli mi ale spolupráci na Studentském náměstí.
Jak dlouho jste nad podobou Studentského náměstí přemýšlel?
Do práce jsem se pustil hned následující den, co jsem nabídku dostal. Okamžitě jsem začal sbírat nápady a sepisovat je. Inspiraci jsem hledal v minulosti města. Částečně jsem chtěl místu vrátit původní vzhled, což spočívalo především ve snížení terénu pod hradbami, další myšlenkou bylo přesunutí sochy Josefa II. na důstojnější místo. Práce na studii mi zabrala dva a půl měsíce, včetně projednání v radě města a zastupitelstvu.
Sochu Josefa II. koloroval další místní student, absolvent kadaňského gymnázia Daniel Hájek. To byl záměr?
Původně měl sochu kolorovat nějaký místní umělec. Pak jsem ale potkal Deniho a líbila se mi jeho práce. Byl to dobrý krok.
Návrh dostal od města zelenou. Dohlížel jste i na práce?
Ano. Podílel jsem se jak na přípravě projektu, tak i na změnách při samotné realizaci.
Vypadá náměstí přesně tak, jak jste ho navrhl?
Z devadesáti procent je výsledek totožný. Je jen několik drobných změn. Například došlo ke změně povrchu mezi stromy, kde jsem navrhoval velkoformátovou dlažbu. Tu by ale mohly poničit kořeny stromů, a proto jsme ji vyměnili. V průběhu stavby jsme posunuli i vodní prvek, na jehož místě je replika historické bašty, kterou na místě archeologové objevili.
Než se vše dokončilo, absolvoval jste střední školu. Kam se posunula vaše kariéra?
Krátce jsem navštěvoval Fakultu architektury ČVUT v Praze. Protože to ale nebylo přesně to, co by mě bavilo, školu jsem ukončil a vrhl se na praxi. V současné době jsem projektantem v jedné stavební firmě tady v kraji.
A navrhování dalších náměstí, to by vás nebavilo?
Pokud bude příležitost, tak ano (smích). Velmi si vážím přístupu města Kadaně, které mi dalo možnost navrhnout něco, co se mělo skutečně udělat, a návrh neskončil v šuplíku. Touto cestou by se měla města vydat, měla by využít potenciál mladých lidí.
Co byste změnil v Kadani?
V Kadani se toho v posledních letech dost změnilo, je tu spousta dalších atraktivních prostorů, například nábřeží Maxipsa Fíka, připravuje se proměna parkánů. Líbí se mi také projekt Špitálského předměstí, kde se řeší, zda ho zastavět, či zde ponechat zelenou plochu. Osobně by se mi líbilo místu vrátit původní tvář, tedy zastavět ho. V 60. letech tam totiž došlo k demolici domů s úzkými uličkami.
Vážím si přístupu města, které mi dalo možnost navrhnout něco, co se mělo skutečně udělat a neskončilo v šuplíku.
