V Krupce a dalších dvou městech, Roudnici nad Labem a Jirkově, kde strany dávaly lidem za hlas 300-500 korun, se opakování voleb podařilo prosadit jen díky tomu, že tyto strany voliče přivážely až k urnám. Soud to posoudil jako nepovolenou agitaci. Na základě samotného uplácení by to podle něj možné nebylo.
"Chceme dosáhnout změny zákona," říká jeden z navrhovatelů stížnosti Pavel Horák.
"Ať Ústavní soud přezkoumá rozpor mezi ústavou a volebním zákonem. Ústava mi dává svobodu volby, pokud ji ale volební zákon neumožňuje, respektive ji nehájí a nezakazuje někomu kupčit s hlasy, není to v pořádku a vadí mi to," dodává.
Ústavní stížnost nyní sepisuje právník. Krupští ji chtějí podat do 14 dnů.
Verdikt soudu ukáže i to, jestli je názor ústeckého krajského soudu správný. Ostravský krajský soud totiž na rozdíl od ústeckého nařídil kvůli kupčení s hlasy opakovat volby v Českém Těšíně. Rozdílné rozhodování soudů by nyní měli ústavní soudci sjednotit.
Právníci: Uplácení deformuje svobodné volby
Podle odborníka na správní a ústavní právo, bývalého ministra spravedlnosti Tomáše Sokola, je posuzování takových stížností velmi složité.
"Nezakrytý slib 'Za hlas ti dám peníze', je brutálním korumpováním voličů a já myslím, že je to již deformováním svobodných voleb, a tudíž porušením ústavního práva," říká. Ústecký krajský soud tedy podle něj mohl stížnosti na volby vyhovět.
"Nicméně jiné sliby ve smyslu 'Dejte mi hlas, já vám v obci něco postavím', jsou to samé, jen elegantně zabalené," upozorňuje Sokol.
Podobný názor má další právník a bývalý poslanec Zdeněk Koudelka. "V zákoně nemusí být všechno otrocky napsáno. Pokud někdo kupuje hlasy, je to v rozporu s dobrými mravy a morálkou a soud má podle toho rozhodovat," říká.
