Sklizeň plodiny, jíž se právě na Žatecku pěstuje nejvíce z celé republiky, je v těchto dnech v plném proudu a nová česačka dokáže práce urychlit.
„Nová technologie by mohla sklizeň ze 135 hektarů, která obvykle trvá zhruba měsíc, o něco uspíšit. Stroj je navíc tišší a hlavně spolehlivý. A také u něj dělá méně lidí, původně jsme jich tu měli sedm až osm, teď stačí čtyři,“ řekl ředitel hospodářství Stekník Jaroslav Pokorný.
 |
Na chmelnicích, které se rozprostírají kolem řeky Ohře a které utváří charakteristický ráz zdejší krajiny, jež je zapsána na seznam světového dědictví UNESCO, obstarává sklizeň 27 kmenových zaměstnanců steknického hospodářství. Doplňuje je sedm desítek brigádníků převážně z Ukrajiny, Bulharska a Rumunska.
Sklizeň chmele
|
Nová česací linka je jednou ze čtyř na tomto hospodářství. Další tři fungují už několik desítek let. Běží tu i největší česačka ve střední Evropě, která má sice trojnásobný výkon, ale její provoz je náročnější na servis.
Obsluhu nové česačky tvoří trojice brigádníků, kteří zavěšují chmelové liány do dráhy, a strojník zodpovědný za chod celé linky. Ten stroj poháněný silným elektromotorem řídí pomocí ovládacího panelu s displejem, který nahradil starý rozvaděč s množstvím tlačítek. „Starší linky se ovládají přes spoustu tlačítek, tady je displej, kde si strojník může snadněji navolit požadované funkce. Za chodu si může nastavit rychlost vkládání révy,“ popsal Jan Podsedník, šéfkonstruktér z firmy Chmelařství, družstvo Žatec.
Přesnou cenu stroje nechtěl konkretizovat. Nová česačka nicméně vyjde podle velikosti na pět až deset milionů korun.
Klima chmelu nepřeje, s pěstováním tak nově pomáhají ovce i aplikace |
Po zapnutí stroje se obr rozbíhá postupně. „Je klíčové, aby sekce na sebe plynule navazovaly. V případě, že je v lince chmel, musí se spustit odzadu, aby byl celý systém v rovnováze a nedošlo k ucpání chmelem a zastavení celé linky,“ zmínil Podsedník.
Sklizeň začíná ve chmelnici. Odtud přiváží chmelovou révu valník tažený traktorem. Ten je vybaven strhávačem, který je konstruován k zachycení, odříznutí a strhnutí celé rostliny. Dřív se strhávala ručně a bylo k tomu potřeba několik zručných lidí. Dnes to zvládne jediný traktorista. Révu složí u česací linky. Ta se hned dál zpracovává, aby nedošlo k nežádoucímu zavadnutí hlávek.
Obří česací mašina pracuje na principu válečkové separace, kdy se chmelové hlávky oddělují od listů a stonků. „Nevěřím, že v blízké budoucnosti dojde k něčemu převratnému, co by zásadně změnilo principy česání chmele. Tyto principy jsou totiž téměř neměnné už od počátku 20. století. První česací stroj byl postavený před sto lety v Americe. To, co se postupně vyvíjí, je technika a elektronika, která nám umožňuje vylepšovat jednotlivé segmenty linky,“ podotkl Podsedník.
Zavěšovací dráha následně přivede rostlinu do česací stěny, kde probíhá základní očesaní. Další mechanická separace na válečcích a vzduchové čištění odstraní veškeré listy a nečistoty. Vyčištěný chmel poté putuje do zásobníku, z něhož se pomocí čidel a senzorů postupně přesouvá do pásové sušárny.
Zde se několik hodin suší, pak projde takzvanou klimatiazací, a nakonec se dopraví do lisu, kde se stlačí do standardizovaných hranolů. Tím celý proces sklizně a prvotního zpracování chmele končí.
Po chmelnici pobíhá stádo ovcí, ožírání rostlin i bobky úrodě prospívají |
Česačka se zastaví zhruba za tři týdny a rozjede se opět až za rok při příští sklizni. Kvůli své specifičnosti totiž tento stroj a ani sušička nemají žádné jiné využití. „Ačkoliv se zkoušely experimenty se sušením jiných plodin, například šípků nebo zeleniny, ukázalo se to jako nevýhodné, jelikož se pásy ucpávaly a způsobovalo to velké problémy,“ přiblížil Podsedník.
První česací stroj na chmel se v Československu objevil v roce 1954. Šlo o výrobek z Anglie. O pět let později byl vyroben prototyp první tuzemské česací linky. Její správný chod zajišťovala zhruba třicítka lidí. V dalších desetiletích vývoje byl kladen důraz na snížení počtu pracovníků nutných k obsluze česacích linek, což se dařilo.
„Jako student jsem jezdil na brigádu na chmel a pamatuji si, že u česacího stroje pracovalo kolem dvaceti lidí. Dnes nám stačí tři, maximálně čtyři,“ připomněl jedenasedmdesátiletý Podsedník.
