Radnice si stěžuje, že bez jejího vědomí postavil čtvrtý nástup k horolezeckým cestám číslo 13, 14 a 15.
„A to přesto, že na několika jednáních jsme ho upozornili, že si magistrát další rozšiřování via ferraty nepřeje. Pan Bělina to potvrdil podpisem,“ zdůrazňuje mluvčí města Markéta Lakomá.
Bělina se brání, že nástupní místo je potřeba, neboť na skále je moc lidí a vznikají nebezpečné situace. Asi 14 metrů dlouhý nástup vybudoval nedaleko od zahrádky místní restaurace.
Předešlý sporSpor o čtvrté nástupní místo není první neshodou mezi radnicí a Bělinou, spory měli i na jaře, kdy město nechalo lezecké trasy zkontrolovat a opravit závady, což se Běliny zřejmě dotklo (psali jsme o tom zde). „Všechny trasy jsou na městském pozemku, a přestože lezení po nich je na vlastní nebezpečí, město musí mít v ruce revizi a doklad, že jsou bezpečné. Rozhodně to nebyl krok proti panu Bělinovi,“ řekla mluvčí radnice Lakomá. |
„Ano, podepsal jsem, že už nebudu nahoře stavět žádné nové lezecké směry, ale čtvrtý dolní nástup jsem měl loni povolený a už loni ho začal stavět. A teď najednou ho město nechce?“ diví se zkušený horolezec.
Radnice Bělinu vyzvala, aby čtvrté nástupní místo nejpozději do 10. června odstranil. Pokud to neudělá, bude prý zrušené na náklady města a to je následně bude vymáhat.
Bělina doufá, že nebude muset nic bořit
Magistrát navíc Bělinu varoval, že neoprávněným budováním dalších cest na pozemcích města se dopouští protiprávního zásahu a radnice by se mohla bránit žalobou.
„Další nástupní místa nechceme, pod skálou na ně už není žádný prostor. Toto místo navíc nemá certifikát, je tam jen obyčejné horolezecké lano,“ upozorňuje mluvčí, že ostatní cesty na jaře prošly revizí a certifikací, že jsou bezpečné.
Bělina už napsal odvolání a doufá, že nebude muset nic bořit. Argumentuje přitom právě bezpečností lidí a upozorňuje na rizikové situace, které se občas dějí u tří nástupních míst vedle bývalého výtahu na Pastýřskou stěnu.
„Nahoře mají cesty 15 směrů, ale dole jen tři nástupní místa. Lidé se tu hromadí. Někteří dospělí nechtějí čekat, vycvakávají si jisticí sety, přelézají pomalejší děti, a tím pádem by mohli uklouznout a dole se rozplácnout,“ obává se stavitel.
„Proto jsme chtěl, aby se chumel trošku rozprchnul,“ vysvětluje potřebu čtvrtého nástupního místa horolezec, který podobné trasy stavěl i v italských Alpách.
Spor se přenesl i na sociální sítě
„Úředníci sem nepřijdou a ten obrovský nápor lidí nevidí, ale rozhodují, co je dobré a co ne,“ krčí rameny Bělina.
Lidé nový nástup využívají od května a spor o ferratu už se probírá nejen mezi místními, na sociálních sítích se do něj zapojují lidé odevšad. Není divu, ferrata je jednou z největších atrakcí Děčína, loni si ji zkusilo přes 24 tisíc lidí.
„Tlačenice tu skutečně jsou, a nejen u nástupu, teď v neděli byly i na skále desítky lezců, kteří čekali v řadě za sebou, až budou moci dál,“ říká Ústečanka Zuzana.
Tahanice zpovzdálí sleduje i Jindřich Hudeček, horolezec a majitel řetězce sportovních prodejen, který stavbu ferraty podpořil. „Tři nástupy na tolik cest je málo,“ míní i on.
„Je to ale pozemek města, a pokud si to nepřeje, nelze nic stavět. Měli by však zkusit najít společnou řeč. Karel tam udělal pekelnou práci, za kterou by jinak město místo 150 tisíc dalo 4 miliony korun,“ podotkl Hudeček.
Archivní video z tehdy poškozené via ferraty v Děčíně:
