"Absolutně se mi to nelíbí a nic takového řešit nehodlám. Spíš by se měli nad sebou zamyslet bývalé státní podniky jako ČSPL a začít čistit koryto Labe od Děčína po střekovská zdymadla a výš. To se naposledy dělalo v osmdesátých letech od té doby na to nikdo nesáhl a každé dva roky je velká voda a zasáhne občany. Přece jim nebudu říkat, aby se odstěhovali," zlobí se starosta Povrlů na Ústecku Petr Hadraba.
Povodně v Ústeckém krajiV srpnu 2002 přišla tisíciletá voda, hladina Labe v Ústí měla 11,85 metru, mimo provoz byly všechny silniční mosty přes řeku, v rovině na Litoměřicku vzniklo obří jezero; evakuováno muselo být 20 tisíc lidí, voda způsobila škody za 12 miliard korun. Na začátku loňského června přišla další rozsáhlá povodeň, jen o málo menší než ta před 11 lety; znovu vzniklo obří jezero na Litoměřicku, v Ústí tentokrát Labe kulminovalo na 10,72 metru, bylo evakuováno 11 tisíc lidí a škoda byla 3,5 miliardy. Další menší povodně, kdy lidé měli vodu "jen" ve sklepech, ale poničená byla řada komunikací, přišly v letech 2006 a 2009 |
Podle něj jde o plán úředníků, který se starosty nikdo neprobral a nenamáhal se s nimi hledat jiné varianty. "Hovořili jsem o tom se starosty podél Labe a všichni mají stejný názor. Tohle nejde," sdělil Hadraba.
Podle ministerstva se má nový pilotní projekt týkat pouze objektů, které jsou v záplavovém území nebo měly od 1. ledna 1997 vícekrát zatopené obytné místnosti. V Povrlech byla při loňské červnové záplavě voda v 50 domech, v celém Ústeckém kraji jich byly stovky.
"V dopise městům a obcím je výslovně uvedeno, že se nejedná o přemístění celých obcí. Jde o vytipování malé lokality, kde lidé byli už tolikrát vyplaveni, že by sami uvítali přestěhování," poznamenala mluvčí ministerstva Radka Burketová.
Tyto oblasti by měly radnice vybrat do konce dubna. Projekt ministerstva je dobrovolný a podmínkou je, že obec nebo město má bezpečné pozemky ležící dál od vody, kam by se lidé sami přestěhovali.
"Myslím, že by nikam nikdo nešel. Domy po povodni v roce 2002 i po té loňské si už opravili. Mnozí říkají, že už se s velkou vodou naučili žít," míní místostarostka Terezína Hana Rožcová, která bydlí v Českých Kopistech a sama měla doma v roce 2002 1,5 a vloni půl metru vody. Ani jí by se přitom do stěhování nechtělo.
S plnou cenou a přijatelným pozemkem by to šlo, říká žena
Jak by vyrovnání a ceny za domy v záplavové oblasti vypadaly, zatím není jasné. Pokus o přemístění zástavby z území ohrožených povodní ale vyplývá z koncepce bydlení do roku 2020, kterou vláda schválila 13. července 2011.
"Kdyby ministerstvo zaplatilo za dům plnou cenu a obec nabídla pozemek na přijatelném místě, tak bychom se odstěhovali. Neumím si ale představit, jaké pozemky by nám mohla obec nabídnout," říká Zuzana Mendlová z Velkého Března na Ústecku. Při povodni 2002 měli v domě přes metr vody, loni se povodeň zastavila u domu.
Kromě opakovaného zaplavování obytných místností má ovšem ministerský projekt další podmínku. Týká se pouze zástavby u vody, kde je maximálně pět domů určených pro trvalé bydlení. Ideálním kandidátem by tak mohly být třeba Těchlovice na Děčínsku, kde voda pravidelně zaplavuje jeden dům, osm dalších má vodu jen ve sklepích.
"Domy v záplavové oblasti jsou neprodejné, myslím, že je to dobrý nápad a majitelé domu by na takovou nabídku určitě kývli. Musel by ale pomoci stát, sami na stavbu nového domu nemají," řekl těchlovický místostarosta František Černý.
Ministerstvo plánuje, že do konce června bude mít hotový seznam lokalit vhodných na stěhování. "V srpnu bychom mohli znát první odhad nákladů na pilotní projekt, jehož hodnocení proběhne v listopadu," sdělila Burketová.
Problém bude s obecními pozemky vhodnými pro výstavbu
Největší problém však bude se splněním podmínky, že obce musí najít pozemky, kam by se lidé mohli přestěhovat. Třeba v Těchlovicích vodohospodáři kvůli nedostatku vody podle místostarosty Černého další zástavbu zakázali. "Snad by jeden pozemek nemusel být problém, my jako obec bychom nějaký určitě našli," míní Černý.
Těžko by se ale nějaké hledaly v Povrlech, kde jsou nad obcí jen lesy a strže. Žádné vhodné pozemky nejsou ani v Terezíně, Českých Kopistech nebo Počaplech.
"Máme pár rozvojových ploch na okraji Terezína. Ale až Povodí Labe vyhlásí nové záplavové území, budou všechny pozemky v této oblasti. Nebudeme mít co lidem nabídnout," podotkla místostarostka Rožcová.
Podle představitelů obcí by bylo jednodušší prohloubit zanesené koryto Labe a dalších řek a dále nestavět všude protipovodňové stěny, ale nechat vodu vylít na pole a louky.
"Hlavně nestavět na Labi ten slavný jez, což je další nesmysl. Voda, která musí rychle odtéct, tak ji tu ještě zadrží mezi skalami u Děčína," dodal starosta Povrlů Hadraba.
