„Byli tu lidé z Plzně, z Moravy nebo Havlíčkova Brodu. A byli unešení, jaké to v Ústí a okolí je,“ hodnotila Marcela Kubátová z Veteran Car Clubu Ústí nad Labem, jenž se na zajištění akce podílel.
Byl to již pátý ročník putovního srazu, který zajišťuje Zemský svaz A. I. C. E., tedy svaz majitelů vozů bývalého koncernu IFA. Akce měla zázemí v Chabařovicích, od pátku do neděle odtud pak účastníci vyráželi na spanilé jízdy po Podkrušnohoří, Teplicku či do Ústí.
„Když jsme měli spanilou jízdu přes centrum Ústí nad Labem, lidé nám mávali. Líbilo se jim to taky,“ je spokojený i jeden ze spoluorganizátorů akce Milan Rudik.
Ročně se obdobných srazů koná v zemi čtyřicet pět, ten ústecký patří mezi hlavní. „Hodnotím ho výborně, vyšlo nám nádherné počasí a všechny akce se vydařily,“ dodává Rudik.
Sám vlastní dvanáct let dva wartburgy a dva trabanty. „Ta auta jsou jednoduchá, dá se s nimi užít spousta legrace. Protože tam nemáte žádné posilovače řízení, tak ta jízda je skutečně přímá,“ přibližuje Rudik.
Své vozy občas provětrá jen tak, aniž by byl zrovna nějaký sraz. „Když si chci trochu odpočinout od moderních aut, jedu si nakoupit wartburgem,“ přibližuje.
Večerníčkový trabant vznikl kvůli vnučce
Pozornost na srazu přitahoval i trabant s motivy večerníčků o Rumcajsovi, víle Amálce či Malé čarodějnici. Je to jeden z celkem třinácti vozů legendární východoněmecké značky, které jsou v rodině Jaroslava Chytrého.
„To je trabant udělaný pro mou vnučku. Každé vnouče už má svého trabanta. A mám čtyři vnoučata,“ usmívá se Jaroslav Chytrý z obce Nesuchyně nedaleko Rakovníka.
Chytrý za rok absolvuje zhruba pět podobných srazů. „Už můj táta měl trabanty, já se jim aktivně věnuji sedm let. Trabanťák je ten, který se v tom sveze, najde v tom zalíbení a je to jeho život,“ říká.
Sám vlastní modely z let 1962 až 1989. Do trabanta sedá pravidelně každý měsíc, protože trabant nesmí zahálet. „Když trabanta neprojíždíte, začnou zarezat brzdy. Co se nepoužívá, to se znehodnocuje,“ přibližuje Chytrý.
Kolik ho koníček stojí, nepočítá. „Každý koníček je drahý. Ale protože to je srdeční záležitost, drahé to není,“ dodává Chytrý.
