Technologii s obchodním názvem SPOLCHEMIE WaterTreat vyvíjela zhruba pět let se svým týmem výzkumnice Petra Kováčová. Původně byla chystána pro interní potřeby Spolchemie, měla čistit odpadní vody s vysokou koncentrací solí. Po mnoha testech už ale v chemičce vědí, že se výzkumníci dostali k „něčemu většímu“, že dokážou v průmyslových podmínkách dokonale vyčistit odpadní vody z řady podniků a třeba také z nemocnice.
Lidé ze Spolchemie dnes v laboratorních podmínkách proces čištění předvedli novinářům, ovšem s tím, že na malém modelu část zařízení chyběla, novináři také směli ve Spolchemii fotit zařízení pouze z předem určených úhlů. Ústecká chemička si totiž od vynálezu inženýrky Kováčové, která pracovala v utajeném režimu, dost slibuje a přesné detaily procesu čištění nezveřejní.
 |
„Ve Spolchemii jsme dlouho bojovali s otázkou, jak efektivně vyčistit odpadní proud s vysokou koncentrací solí a organickým znečištěním na takovou úroveň, abychom získali surovinu pro další využití v jiné výrobě. Klasické biologické čištění pomocí čistírny odpadních vod neumí sůl eliminovat a ani z důvodu vysoké koncentrace soli vyčistit. Odpaření s následným sušením je zase drahé,“ uvádí Petra Kováčová z oddělení vývoje Anorganika.
Kováčová našla řešení v pokročilých oxidačních procesech. Výslednou čistou solanku lze znovu přímo využít v provozu. Technologie je tak efektivní, že ročně umožňuje Spolechemii recyklovat až 7 500 tun soli a tím ušetřit peníze. A hlavně čistší jsou i odpadní vody, které Spolchemie posílá do čističek před výsledným odtokem do Labe.
Voda plná zbytků léků
Na testech technologie při čištění odpadní vody z nemocnice, důkazu její univerzálnosti, se vedle Kováčové podílela i studentka Markéta Předotová, která na technologii postavila svou diplomovou práci na Katedře environmentální chemie a technologie UJEP. Posléze do Spolchemie už jako doktorandka nastoupila.
„Zájem o tuhle práci jsme měly se spolužačkou dvě. Já si ale Spolchemii vytočila v kole štěstí. Musela jsem s podporou vedoucího i Petry Kováčové zvládnout desítky experimentů, které nakonec potvrdily účinnost technologie pro čištění nemocničních vod například od zbytků léků,“ vzpomíná Markéta Předotová.
Spolchemie už díky testům také ví, že technologii může na míru „postavit“ pro řadu průmyslových podniků – farmakologické firmy, textilky, galvanovny nebo chemické a strojírenské závody. Cílem firmy je poskytovat na trhu mobilní čistící jednotky v podobě kontejnerů, které se snadno dají převážet.
„Technologie WaterTreat tak může pomáhat v kterémkoli jiném podniku. Pokaždé ji přitom chceme upravit na míru pro zákazníka,“ uvádí Kováčová.
„Výsledkem může být zcela čistá voda vhodná k dalšímu využití, pokud si to zákazník přeje. Technologie samotná je známá, ale utajené jsou naše postupy, nastavení parametrů a optimalizace,“ dodává Kováčová. Sama říká, že právě nastavování a optimalizace jí zabraly skoro tisíc hodin.
Jak získat dobrou práci
„Spolupráce Univerzity Jana Evangelisty Purkyně se společností Spolchemie je ukázkovým příkladem, jak by měl vypadat oboustranně přínosný vztah mezi akademickým a aplikačním sektorem. Takovou synergii dnes na UJEP aktivně podporujeme, náš cíl je propojovat naše výzkumné týmy s podniky, veřejným sektorem i společností,“ říká Jan Slavík, prorektor pro vědu a výzkum UJEP.
„A co si budeme povídat, při takovéto spolupráci student nejsnáze najde skvělé zaměstnání,“ dodává.
Spolchemie je, stejně jako vydavatelství MAFRA, pod které spadá iDNES.cz, součástí české investiční skupiny Kaprain, kterou v roce 2013 založil podnikatel Karel Pražák.
