Tento system je velice dobre zabehnuty v Australii a verte, ze nam kolikrat rozum zustava stat nad nekterymi rozsudky. Jako prvni faktor ke snizeni trestu je uznani viny. To muze snizit trest az o tretinu. Dalsi vec kterou jsme za 30 let tady nepochopili je vlastni vyse trestu kdy soudce vyhlasi rozsudek na 10 let s minimem 6 let Takze kriminalnik si odsedi 6 a je venku. Tak proc tech 10 let. Kolikrat jsou lide poboureni zvlaste u tezkych zlocinu a dojde to az k verejnemu zalobci, ktery je nucen pod tlakem verejnosti zadat soud o revizi rozsudku. Je tu silici tlak po tzv mandatory sentencing, coz volne prelozeno pevne stanovene tresty, tedy kdyz 10 let tak si odsedi 10. Samozrejme je tady par pripadu, kdy byly vyhlaseny dozivotni rozsudky s tim, se tihle zlocinci umrou v kriminale. jako priklad nedavno zemrel Ivan Malat, ktery zabijel batuzkare ve state NSW, nebo Martin Bryant, ktery v roce 1996 postrilel na Tasmanii 36 lidi za jeden den.

Ono to má i své stinné stránky. V USA bylo v minulosti několik případů, kdy byl obviněn nevinný člověk a dostal na výběr - uzavřeš dohodu a dostaneš tři roky, nebo půjdeš k soudu a v případě odsouzení dostaneš zákonné minimum 20 let (běžné např. u trestných činnů souvisejících s drogami). Pod tlakem často přepracovaných veřejných obhájců pak tento nevinný člověk radši uzavřel dohodu, aby neriskoval, a že byl nevinný se v podstatě náhodou ukázalo až později. Častokrát se pak ukázalo, že byl případ postavený na vodě a žalobce vysloveně spoléhal na to, že obžalovaný uzavře dohodu. Na internetu lze např. najít spoustu příběhů lidí obviněných z nejrůznějších zločinů, kdy jim byla nabízena dohoda, a teprve když nepřijali, tak žalobce těsně před soudním procesem obvinění stáhl.

V USA, které mají nejvyšší počet vězněných osob na světě, a to jak v absolutních číslech tak v poměru k počtu obyvatel, je 97 procent federálních rozsudků v trestním řízení výsledkem dohody o vině a trestu (tzv. plea bargain). Nedivím se, že jsou soudci nadšeni, neboť se již v rostoucím počtu případů nemusejí účastnit hlavního líčení a zabývat se usvědčováním obviněných. Ale končí to naprostou nefunkčností justice, pravým opakem spravedlnosti. Je to špatná cesta. Postupně bude docházet k rostoucímu zneužívání nových ustanovení přesně ve smyslu, který uvedl pan Petr Vařák. Místo, aby soudci a státní zástupci byli nuceni pracně prokazovat vinu, je pro ně mnohem snazší obviněné vydírat, tj. nutit je k dohodě prostřednictvím hrozby dlouholetého věznění, pokud se budou domáhat svého práva na spravedlivý proces. Spravedlivý proces se musí obviněnému jevit jako beznadějný, a musí se proto takovým stát. Soudci budou motivováni udělat příklad z těch, kteří dohodu odmítnou. Tam to dospělo v USA a tam to nyní spěje i u nás.

Není to dobré. Když někdo praští někoho v afektu popelníkem, tak prosím. Ale když ho pak ještě na zádech několik minut škrtí, tak je to promyšlená krutá vražda. Minimálně 15-20 let.

Nedávno jsem četl titulek, že se ženská co nechala utýrat svoje dítě dohodla se soudem... Zní to hrozně.