Příhoda nebyl z přítomnosti štábu iDNES.cz, který se přišel na veřejné zasedání podívat, nadšený. „To netočte, je to bagatelní věc. Jen se budou jitřit staré rány,“ řekl reportérovi.
Soudce byl v dubnu 2012 obviněn z trestného činu zneužití pravomoci veřejného činitele, zjednodušeně řečeno kvůli tomu, že měl ústně vyhlásit rozsudek, který pak neodpovídal tomu písemnému. Prvoinstanční mělnický soud ho v listopadu 2015 potrestal nejpřísnější podmínkou – třemi roky vězení s odkladem na zkušební pěti let.
Odvolací Krajský soud v Praze však v dubnu 2016 verdikt změnil. Rozhodl, že nešlo o trestný čin, ale maximálně o kárné provinění. Nejvyšší státní zástupce ještě podal dovolání, ale to bylo v lednu 2017 Nejvyšším soudem zamítnuto. V kárném řízení pak o rok později potrestal Nejvyšší správní soud Příhodu za pochybení patnáctiprocentní srážkou z celkem pěti měsíčních platů.
Za téměř pětileté nezákonné trestní stíhání se soudce domáhal žalobou odškodnění nemajetkové újmy ve výši 2,5 milionů korun. Dalších 170 tisíc chtěl za nepřiměřenou délku řízení.
Soudy ale dospěly k závěru, že Příhoda vznesl nárok na miliony korun za své stíhání pozdě. „Promlčecí doba skutečně běží ode dne následujícího po nabytí právní moci rozhodnutí, jímž byl rozsudek prvostupňového soudu zrušen a věc byla postoupena ke kárnému řízení,“ uvedla dnes členka odvolacího senátu, soudkyně zpravodajka Renata Hertlová.
To, že ve věci bylo podáno ještě dovolání, nemá podle judikatury na běh lhůty týkající se tohoto odškodnění žádný vliv.
Pravomocný rozsudek byl v Příhodově kauze vyhlášen 13. dubna 2016. Dalšího dne začala soudci plynout šestiměsíční lhůta pro to, aby svůj nárok uplatnil. Příhoda to však učinil až na konci června 2017, tedy víc než půl roku po promlčení.
13. dubna 2016 |
Odvolací soud odmítl Příhodův názor, že vznesená námitka promlčení je v rozporu s dobrými mravy. „Žalobci nic nebránilo, aby po zmíněném rozhodnutí, jímž bylo pravomocně skončeno trestní řízení, svůj nárok uplatnil,“ zdůvodnila soudkyně Hertlová.
Přišli, nezapomněli...
Příhoda podle svých slov nadále vnímá námitku promlčení ze strany žalovaného ministerstva spravedlnosti jako „pokračování celé té hanebné věci“.
Uvedl, že se po kárném potrestání před pěti lety dohodl s vedením svého domovského Krajského soudu v Ústí nad Labem na tom, že trest přijme a nebude kauzu prodlužovat ústavní stížností. „Vyhrál bych to, protože se skutek nestal. Ale chtěl jsem se už oprostit novinářů a televizních kamer. A vidíte, přišli, nezapomněli,“ povzdechl si dnes u soudu.
Vadí mu také to, že soudkyně Obvodního soudu pro Prahu 2, která jeho odškodnění řešila, zprvu údajně zastávala názor, že nárok za nezákonné trestné stíhání promlčený není a po pěti letech – krátce před vyhlášením rozsudku – úplně otočila. Podle odvolacího senátu však „má i soud prvního stupně právo změnit v průběhu řízení svůj názor“.
Soudy přiznaly Příhodovi 45 tisíc korun za nepřiměřenou délku trestního stíhání, které trvalo 4 roky a 9 měsíců. Lhůta pro tento nárok se ze zákona počítá jinak, konkrétně od úplně posledního rozhodnutí ve věci, a tady soudce stihl uplatnit svůj nárok včas, dva týdny před promlčením.
