Nezletilá dívka z Bíliny musela podle obžaloby snášet bití, sprosté nadávky a další příkoří dva a půl roku. Výchovnými metodami matky a jejího druha se zabývali pracovníci sociálky i učitelé.
„Za špatné známky nebo neuklizený pokoj ji bili rukojetí plastové plácačky na mouchy a nadávali debil, kráva a tykvoň,“ řekl u soudu státní zástupce.
Během soudního líčení se pak ukázalo, že příkoří bylo mnohem větší. Začalo, když dívce bylo osm let. Učitelé si na táboře i při plaveckém výcviku všímali, že dívka má na sobě modřiny. Často také byla plačtivá. Obžalovaný druh její matky Tomáš H. (plné jméno nelze uvést, zákon tak chrání identitu oběti) musel na sociálce vysvětlovat, proč dal dívce facku, až měla na tváři modřinu.
Loni 27. ledna se tehdy desetiletá dívka ve třídě rozplakala nad špatnou známkou a odmítla jít domů. Říkala, že bude bita a svěřila se, že je bita často.
Při výpovědi, kterou soud přehrál ze záznamu, pak dívka popsala, jak ji matka i její druh bili kvůli prospěchu, nadávali, tahali za vlasy, jak říkali, „aby šla do svého chlívku“, když přišla návštěva, jak nedostávala jogurty a musela je potají krást. Vyprávěla, že od svých osmi let hlídala mladšího brášku, kterého podle ní matčin druh Tomáš H. naváděl, aby jí říkal náno, nebo pí*o.
Má špatnou srážlivost krve, vysvětlovala matka modřiny
Dívka také zmínila, že nejvíc ji zraňovalo, že se jí matka ani jednou nezastala a psychickému útlaku jen přihlížela. Když měla dívka říct, kam by sama chtěla jít, odpověděla bez váhání, že do Klokánku, jen aby se dostala z domova, kde to pro ni už bylo nesnesitelné.
Matka dítěte, jednatřicetiletá Veronika N., přiznala „pouze“ jednu facku, jedno bití v obchodě a jedno mlácení plácačkou. Za modřiny podle ní může dívčina špatná srážlivost krve, kterou prý trpí i ona.
Také osmatřicetiletý Tomáš H. vinu odmítl. „Byly to výmysly, holka říkala spoustu nesmyslů,“ řekl.
Podle něj za všechno mohou složité vztahy v rodině. Starší sestra jeho družky, obžalované Veroniky N., totiž žije s jeho otcem. „On chtěl holku vychovávat sám, naváděl ji proti nám, pronásledoval nás,“ sdělil.
Není schopná si takový příběh vymyslet, říká psycholožka
Psycholožka Ilona Wölfelová ale označila výpověď dítěte za věrohodnou. „Nezjistila jsem sklon zkreslovat skutečnost,“ řekla. Konstatovala, že dítě ve věku 10 let s IQ 86 ani nebylo schopné si takto barvitý příběh vykonstruovat a trvat na něm.
Nyní je dívce 11 let a v Klokánku žije stále. Soud ji sice svěřil do péče tety, matka ale podala odvolání.
Když měla dívka při výslechu v Klokánku policistce odpovědět, co by si nejvíc přála, uvedla: „Aby máma podepsala ten papír a já jsem měla lepší život.“
Soud hlavní líčení odročil, protože chce ještě vyslechnout vychovatelky z Klokánku. Obžalovaným hrozí za týrání svěřené osoby vězení v krajním případě až osm let vězení.
