"Upravenou variantu smlouvy nepředložil ke kontrole pracovníkům právního úseku a tajemníkovi magistrátu a bez informování o významu změny ji dal podepsat primátorovi," zní klíčová pasáž obžaloby, kterou na Pauera podal státní zástupce Pavel Soukup.
Pevnou součástí původní smlouvy se zhotovitelem plánu měl být časový rozpis, který jasně stanovil termíny zpracování jednotlivých částí dokumentu. Jenže Pauer tuto pasáž kontraktu bez vědomí radnice změnil tak, že harmonogram se do smlouvy nezahrnul, a naopak se měl stanovit až po dohodě obou stran.
"Úprava smlouvy směřovala k tomu, aby byla zajištěna důraznější ochrana města," hájil u soudu žalovanou změnu kontraktu Pauer. Jenže soudce Martin Majchrák změnu pochopil přesně opačně, podle něj tak měl zhotovitel volné ruce, jak rychle s přípravou dokumentu postupovat.
Proč o změně smlouvy neinformoval před jejím podpisem primátora a další odpovědné osoby, zodpověděl Pauer u soudu prozaicky. "Měli jsme za to, že tento postup je legitimní," odvětil s tím, že změna smlouvy se provedla s vědomím administrátora zakázky, firmy Varia, která měla dohlédnout na zákonnost průběhu tendru. Úředník současně podotkl, že on sám změnu neinicioval.
Ministerstvo kvůli chybám nedalo na plán dotaci
Kauza se dostala před soud díky tomu, že iniciativa Stop tunelům podala kvůli zakázce na zpracovatele územního plánu na jaře 2012 trestní oznámení. Vyšlo totiž najevo, že tendr provázelo celkem sedm porušení zákona o veřejných zakázkách.
Při kontrole na to přišlo ministerstvo pro místní rozvoj, po němž město žádalo dotaci tři miliony korun na pořízení plánu. Jednou z chyb bylo právě i to, že uzavřená smlouva neodpovídala nabídce podané v soutěži. A i kvůli tomu město na dotaci nedosáhlo.
Pauer tím neovlivnil výběr zpracovatele, cenu územního plánu a navzdory nezískané dotaci (není nároková) podle policie ani nezpůsobil škodu. Kauza je důležitá z jiného důvodu, což nepřímo potvrdil i soudce Majchrák.
"Trestní oznámení bylo podáno z úplně jiného důvodu a vůči jiným osobám, než jste vy. Soud projednává jenom to, co bylo v podané obžalobě, nicméně ten příběh je širší," podotkl soudce.
Majchrák se tak vyptával, jak se dospělo k závratné ceně plánu 34,2 milionu, jaké jsou obvyklé schvalovací postupy při podobných zakázkách a kdo měl na podobu tendru největší vliv. Vyšlo tak třeba najevo, že výše ceny jde přímo za Pauerovým odborem.
"Jako podklad byla cena za tehdy platný územní plán z roku 1996, který stál do 20 milionů korun," podotkl Pauer.
Úředníci neměli zkušenosti a politici jim vše podepsali
Ukázala se však jiná, v důsledku možná závažnější věc. Pauerův odbor s podobnými zakázkami prakticky neměl zkušenosti, ani on sám neprošel řádným školením o zákonu o veřejných zakázkách. Podle legislativy se totiž do smlouvy předložené v soutěži nesmí zasahovat, což Pauer nevěděl. A nevěděla to ani firma Varia, která měla přitom na správnost procesu dohlédnout.
Kromě toho postup při podpisu smlouvy ilustroval, jak laxní byla v obdobných tendrech na tehdejším magistrátu praxe. Podpisem tzv. průvodky ke smlouvě měl právník magistrátu, tajemník a poté odpovědný náměstek stvrdit, že se zněním dokumentu souhlasí. Jenže minimálně v tomto případě šlo o proces formální, který neměl s věcným posouzením kontraktu nic společného.
"Podpis na průvodce jsem připojil, jelikož přede mnou všichni kompetentní smlouvu odsouhlasili," uvedl třeba na policii tehdejší odpovědný náměstek primátora Jan Řeřicha, jehož výpověď soudce citoval. Prakticky to samé na policii vypověděl i tehdejší primátor Jan Kubata z ODS, který smlouvu podepsal.
Tehdejší tajemník magistrátu Nergl dokonce uvedl, že si nevzpomíná, zda smlouvu vůbec četl. K primátorovi Kubatovi se tak podle všeho v té době mohl dostat k podpisu jakýkoliv dokument, aniž by se někdo řádně zabýval tím, co v něm je. Líčení bude pokračovat v květnu, Pauerovi v případě uznání viny hrozí až tři roky vězení.
