Strach místních obyvatel je o to větší, že rumburská Lužická nemocnice je v úpadku a prakticky nefunguje.

Strach místních obyvatel je o to větší, že rumburská Lužická nemocnice je v úpadku a prakticky nefunguje. | foto: Iveta Lhotská, MF DNES

Obce ze Šluknovského výběžku žádaly o počty nakažených obyvatel marně

  • 0
Starostové ze Šluknovského výběžku nedostanou podrobnější informace o lidech nakažených onemocněním covid-19, i když je kvůli uklidnění obyvatel žádali od krizového štábu kraje. Musí se tak spokojit s čísly, která pravidelně v jednotlivých okresech regionu vydávají krajští hygienici.

S ohledem na platnou legislativu v oblasti ochrany osobních údajů není možné k případům sdělovat žádné další podrobnosti, tedy ani to, odkud nemocný pochází.

„Opravdu to není možné, i my dostáváme tyto údaje jen po okresech. Ani údaje o lidech v karanténě říkat nemůžeme a ani to nevíme kvůli ochraně osobních údajů,“ sdělil náměstek hejtmana Martin Klika (ČSSD).

Kvůli ochraně nemocných nyní vědí pouze policisté, kdo je v karanténě. A to kvůli tomu, aby hlídali její dodržování a nemoc se nešířila.

Šluknovský výběžek, kde žije 55 tisíc obyvatel, je nejodlehlejší částí děčínského okresu. Tamní rumburská Lužická nemocnice je v úpadku a prakticky nefunguje a lidé tak mají strach, že se jim pomoc nedostane včas.

Navíc kvůli koronaviru některé ambulance přijímají jen akutní pacienty po objednání a zrušeno je mimo jiné vyšetřování kyčlí malých dětí a matky tak nimi musejí jezdit jinam.

Fámy šířící se po Facebooku situaci jen zhoršují

Starostové údaje chtěli kvůli tomu, aby předešli řadě fám, které se šíří po Facebooku a situaci zhoršují.

„Chtěli jsme, aby informace byly trošku podrobnější, protože některé kraje data dávají i v jednotlivých obcích s rozšířenou působností. To se u nás neděje,“ řekl rumburský starosta Lumír Kus (ANO).

„Jsme z děčínského okresu zcela vydělení, a když se zveřejňují čísla za celý okres, vůbec netušíme, jestli se nás to už týká, nebo ne. Stačí nám jen to číslo. Obyvatele to buď uklidní, nebo budou mnohem víc opatrní,“ dodal Kus.

Jak nemocných v kraji přibývá, roste i tlak obyvatel, kteří chtějí vědět, jestli už k nim onemocnění covid-19 dorazilo, či nikoli.

„Ten tlak je veliký a my jim nedokážeme vysvětlit, že ty informace nemáme. A jsme za ty největší pacholky, kteří to nechtějí zveřejnit. Ale tak to není. Na druhou stranu je to trošku schizofrenní, až se to jednou stane, nebudeme to vědět, což je z pozice starosty docela nedůstojné,“ sdělil starosta Dolní Poustevny Robert Holec (Město mého života).

Obce by informace mít měly, míní starosta Lipové

Starosta Lipové Pavel Svoboda (ODS) má v plánu oslovit právníka. „Protože tato situace není dobrá. Krizové štáby a obce by tyto informace mít měly a myslím, že na to máme právo. Mohli bychom i koordinovat pomoc ve spolupráci s policií,“ zmínil Svoboda a ujistil obyvatele, že pomoci se jim v případě onemocnění dostane.

„Řešili jsme to na krizovém štábu, záchranáři jsou připraveni. A je zde i možnost, pokud by už kapacity oddělení v Krajské zdravotní, která spravuje pět největších nemocnic v regionu, byly naplněny, v rumburské nemocnici je 6 plicních ventilátorů a mohly by být využity,“ sdělil Svoboda.

Zatím starostové musí čelit řadě fám, na vlastní kůži si to vyzkoušel i starosta Dolní Poustevny Holec.

„Když jsem se vrátil z Itálie a byl v dobrovolné karanténě, tak jsem zažil, jaké to je, když na mne útočili lidé na Facebooku, aniž by měli nějaké informace. Podle nich jsem měl horečku 39 °C a umíral,“ upozornil Holec.

„Přitom jsem doma seděl u počítače, normálně jsem pracoval a nic mi nebylo. Chápu, jak je hrozné, když je někdo nemocný, je ve stresu a má strach a lidé ho ještě na sítích zastrašují místo toho, aby mu přáli, aby se brzy uzdravil,“ podotkl Holec.