Výzkum hodnotil data od 1 360 lidí ve věku od 20 do 69 let z celého kraje a tématem byla celková kvalita života, činnost samospráv, práce a zaměstnání, nezaměstnanost a její dopady, sociální služby, rodinná politika a životní prostředí.
Rozsáhlý průzkum si u univerzity objednal Ústecký kraj a jeho výsledky doplní do Strategie rozvoje Ústeckého kraje do roku 2027.
O odchodu ze Šluknovska uvažuje více než 30 procent tamních respondentů, 26 procent obyvatel se touto myšlenkou zabývalo, ale nakonec zůstane. Podle Pavla Kuchaře z fakulty sociálně ekonomické, která průzkum zpracovávala, jednoduchá cesta k obratu neexistuje.
„Šluknovsko trpí devastací z polských elektráren, což nelze ovlivnit. Podle průzkumu je to odříznutý kus světa. Je to letitý problém, situace vypovídá o tom, že tyto problémy nejsou dlouhodobě řešené. Souvisí to se sociální strukturou obyvatel, kteří tam bydlí, infrastrukturou, dopravou, se vzděláním lidí i zaměstnáním,“ řekl Kuchař.
„Na to není jednoduchý recept. Je to záležitost generačních směn. Ta mladá z výběžku odchází a zůstává ta stará a zatrpklá, která vnímá, že situace je čím dál horší,“ podotkl Kuchař.
O stěhování z Krušných hor neuvažuje takřka nikdo
Zcela odlišná situace je v rekreačních oblastech Ústeckého kraje – tedy v Krušných horách a v Českém Švýcarsku, kde o odstěhování vůbec neuvažuje 90 procent dotázaných lidí.
„Lze říci, že v některých kategoriích, jako jsou prostorová mobilita, infrastruktura nebo dostupnost občanské vybavenosti, jsou vzájemnými protipóly rekreační oblasti a Šluknovsko,“ zhodnotil Kuchař.
Pokud se situace nezačne řešit, může se podle mínění Kuchaře v krajním případě stát, že se Šluknovsko s krásnou přírodou a řadou památek vylidní a v konečném důsledku se promění v rekreační oblast, kam lidé budou jezdit na dovolenou a na chalupy.
„Zůstali by zde pouze lidé, kteří budou nutní na zajištění rekreačního chodu. Ta možnost tu bezesporu je,“ přiblížil Kuchař.
Obyvatele trápí zdravotnictví i nepřizpůsobiví
Podle starostů ze Šluknovského výběžku nyní obyvatele i je nejvíce trápí zdravotnictví a to, že tato oblast je cílem sociálně vyloučených lidí.
„Nejistota kolem rumburské Lužické nemocnice (odcházejí z ní lékaři a na převzetí této ztrátové nemocnice se Rumburku nepodařilo dohodnout s Ústeckým krajem ani ji prodat soukromému subjektu – pozn. red.), zajištění zdravotní péče a nedostatek lékařů i stomatologů obyvatele velmi trápí. Je to pro nás alfou i omegou,“ uvedla starostka Šluknova Eva Džumanová.
Lidé podle jejích slov také velmi citlivě vnímají migraci sociálně slabých obyvatel do výběžku, kde tak vzniká řada vyloučených lokalit a s tím souvisí řada problémů.
Podle řady starostů situaci k lepšímu výrazně nezmění krajská samospráva, ale jen stát.
„Je totiž nutné změnit přerozdělování daní. Stejně jako v sousedním Německu musí povinně ze zákona bohaté regiony při rozdělování daní pomáhat těm chudým. Je to systémová chyba od samotného začátku a vláda by to měla změnit. Za druhé stejně jako nyní v Portugalsku nebo ve Španělsku musí stát zajistit například lékaře do oblastí, kde chybějí. Fungovalo to i za první republiky,“ navrhl místostarosta Varnsdorfu Josef Hambálek.
Stěhovat se nechtějí ani lidé z míst, kde se těží uhlí
V ostatních částech kraje podle průzkumu tak velké potíže nejsou. Podle Kuchaře kraji v poslední době velmi pomohlo otevření dálnice D8 a řada rozvojových projektů.
A třeba možnosti kulturního vyžití, dostupnost dopravy nebo výstavbu bytů hodnotili lidé nejlépe v Ústí nad Labem a Děčíně.
V této oblasti kraje o odstěhování nikdy neuvažovalo 70 procent dotázaných a odstěhovat se chystá asi jen pět procent obyvatel.
Překvapivě podobně je na tom pánevní oblast s pokračující těžbou hnědého uhlí, kde o odstěhování uvažovala méně než desetina lidí.
V Poohří chce i nadále žít asi 60 procent lidí, téměř 15 procent lidí pak ve výzkumu uvedlo, že se asi odstěhuje. Ostatní o stěhování uvažovali, zřejmě ale v Poohří zůstanou.
