Muzeum v Ústí vystavuje kostru slonice Kaly. Je v průvanu, aby vyvětrala

  • 0
Kostru slonice Kaly, která musela být letos v únoru ze zdravotních důvodů utracena, nyní vystavuje muzeum v Ústí nad Labem. Samice slona indického patřila k dlouholetým symbolům ústecké zoologické zahrady. Po neméně oblíbeném orangutanovi Ňuňákovi je to další zvíře, které muzeum ze zoo získalo.

Kostra, kterou odborně připravili preparátoři, zatím stojí ve vstupní hale hned u hlavního vchodu, a to ryze z praktických důvodů. Musí totiž vyvětrat.

„Zcela vědomě teď stojí v průvanu, předpokládám že tady zůstane až do konce roku,“ vysvětluje ředitel muzea Václav Houfek.

Sestavení kostry velkého zvířete ve vstupní hale trvalo odborníkům zhruba dva týdny. Kosterní preparát je rozebiratelný. Buď na několik větších celků, nebo v případě nutnosti – třeba převozu – i na jednotlivé kosti. Celkové náklady na vytvoření a sestavení modelu se blíží 300 tisícům korun.

„Ideální je vytvořit kosterní i dermoplastický preparát. Ne vždy to jde, protože konkrétně u slonice Kaly není kůže v takovém stavu, aby dermoplastický preparát mohl vzniknout. Odebereme jenom vzorky na výzkum,“ upřesňuje Houfek.

Současné umístění kosterních pozůstatků Kaly je výsledkem dohody o spolupráci mezi muzeem a zoologickou zahradou.

Muzeum plánuje vystavit aligátora, medvěda, zebru nebo žirafu

„Se zoologickou zahradou jsme podepsali smlouvu o vzájemné spolupráci, kde se zoo zavazuje poskytovat našemu muzeu přednostně a bezplatně uhynulá zvířata, a to ke zhotovení preparátů,“ přibližuje ředitel muzea.

Neznamená to ovšem, že muzeum získá všechna zvířata, ale pouze vybrané druhy, na kterých mu záleží. Přednostní zájem má například o aligátora Libora, medvěda malajského, zebru nebo žirafu.

Podpisem smlouvy by se už nemělo stát takové nedorozumění, k jakému došlo po červencovém utracení nosorožčí samice Zamby. Její tělo bylo totiž prodáno do zoologického muzea v Protivíně, v ústeckých muzejních sbírkách zůstanou jen rohy.

Muzeum by rádo otevřelo i stálou přírodovědeckou expozici

Spoluprací se zoo se muzeu přibližuje sen mít svou stálou přírodovědeckou expozici.

„Abychom mohli uvažovat o vybudování stálé přírodovědné expozice, musíme k tomu mít dostatečně bohaté vlastní sbírky, které budou reprezentativní a atraktivní,“ upřesňuje Houfek plány do budoucna.

„V současné době už některé exponáty máme, při vhodných příležitostech je vystavíme, ale nebráníme se ani jejich zapůjčení k vědeckému výzkumu. Stálá expozice je poměrně značná investice, ale pokud je co vystavovat, tak si myslím, že přírodovědné muzeum jako takové je vždycky velice atraktivní jak pro vzdělávání tak i pro návštěvníky,“ dodává Houfek.

Než se tedy podaří vybudovat expozici, je velmi pravděpodobné, že kostru slonice muzeum zapůjčí ústecké přírodovědecké fakultě. V kampusu bude mít fakulta nové prostory a tam by se kostra podle slov Houfka krásně vyjímala hned ve vstupní hale. Jednání mezi muzeem a fakultou jsou však teprve na začátku.

Co bude se slonicí Delhi?

V ústecké zoo zatím zůstává slonice Delhi, která do Ústí nad Labem přišla v roce 1987, tedy dva roky po Kale.

„Sloni jsou stádní zvířata, proto se bude muset Delhi přesunout do jiné zoo. Jednáme se dvěma zahradami a čekáme, jak se vyjádří koordinátor, pak ji přesuneme,“ uvádí ředitel ústecké zoo Martin Končel s tím, že do budoucna zahrada zvažuje chov sloních samců.

,